Chcete-li mi sdělit něco, co se netýká článků (dotazy, návrhy, kritiku atp.), pište do zprávy autorovi nebo do návštěvní knihy.

Říjen 2010

Jsem naštvaná sama na sebe

30. října 2010 v 1:29 | Neriah |  Útržky života
Proč?! Proč?! Proč?!


Chtěla jsem si přečíst povinnou četbu, místo toho jsem četla knihy, které už jsem několikrát četla.
Chtěla jsem psát, místo toho jsem četla.
Chtěla jsem skenovat knihu, místo toho jsem četla.
Chtěla jsem se učit... A hádejte, co jsem dělala.

Už mě to vážně štve!

23. října 2010 v 10:33 | Neriah |  Útržky života
Mám ječný zrno. Už zase. Trpím na něj už asi 4 roky, ale teď jsem měla rok klid, tak jsem myslela, že je to za mnou. Tak asi není. :-(

Pišme vypatlátorsky a máme zaručenou návštěvnost a komentovanost článků

18. října 2010 v 18:32 | Neriah |  O všem a o ničem, aneb když vám chci něco sdělit
Teď vážně nevím, zda se smát nebo brečet.
Četla jsem si na
jaké je nové téma týdne. Vždy jsou tam vypsané nejlepší články z minulého týdne, tak si je tak pročítám, a na co nenarazím. Na závěr byl bonus "nejhorší článek".
Budu na vás hodná a doporučuju vám - nečtěte to. Větší blábol jsem snad nikdy nečetla. Nevím, zda to myslela zmíněná slečna vážně, nebo si jen dělala legraci. Každopádně návštěvnost jí to zvedlo (asi jí šlo právě o tohle). Člověk prostě neodolá a musí se k tomu vyjádřit. Pod článkem jsem našla přes 50 vesměs kritických komentářů. takže asi začnu psát vypatlátorsky, aby u mě lidi komentovali.
Ne, to bych sobě ani vám neudělala!!!
Vadí mi to komolení češtiny, kdyby to jen viděla naše češtinářka...

A teď trochu mimo téma: možná sem ještě večer přidám kapitolu k "Bradavice domovem", snažím se jí tu celé odpoledne psát, tak uvidím.
P.S.: pro Barunku Charlotte la Rose: jestli chceš odkazy na ty povídky, tak mi když tak napiš nějakej email, nejsem si teď jistá, jestli jsi ho někde u sebe na blogu psala. Jo a budu na tebe hodná, že seš to ty, tak ten název nedám. :-)

Máme skype, icq, facebook, email. Opravdu máme k sobě blíž?

16. října 2010 v 16:58 | Neriah |  Proudy myšlenek a názorů
Zamyšlení, které jsme psali ve škole. Paní profesorka nám dala jedno z témat, které bylo u zkušebních státních maturit. Moc dobře se mi o tom psalo, je to dost blízké téma nám všem. Je to nedokončené, protože jsme na to měli necelou vyučovací hodinu. Nijak jsem to neupravovala, nechávám to v původní verzi, abych se měla za pár let nad čím smát.
JInak teď nemám vůbec náladu na psaní, rozečetla jsem další knihu (jak jinak, než autobiografickou), a je to síla tentokrát i na mě. Tak jestli ji dočtu, zas sem o ní něco hodím.
A teď už se pobavte nad zamyšlením, které jsem po sobě ani nestihla přečíst. Snažila jsem se vychytat jen pravopisné chyby.

Další dotazník

13. října 2010 v 18:13 | Neriah |  Ego, ego, ego
Strýček google mě dnes potěšil a vyjel mi několik ucházejících dotazníků, tak je zas postupně vyplním. A hned tu jeden mám.

Nikdo tě nemá rád

11. října 2010 v 20:25 | Neriah
Vím, vím.
Slíbila jsem, že přijdu příště s něčím míň depresivním. Ale tuto knihu jsem právě dočetla a je pro mě jednodužší sepsat její děj, když ji mám v živé paměti. A jsem líná článek zveřejnit jindy. :-)
A teď jdu psát kapitolu k některé z povídek, ještě ale nevím, ke které... A má depresivní nálada se asi na kapitole podepíše, no nevím. Takže počítejte s tím, že v kapitole ať už od jakékoliv povídky, se zachovám jako zlý, zlý autor.
A teď ke knize: vždycky mi trvá dlouho, než něco o knize sepíšu, teď mi to šlo nějak samo, ani jsem se při psaní moc nepozastavovala, což se stává málokdy... No a já teď doufám, že jsem toho neprozradila příliš mnoho, kdyby si to náhodou chtěl někdo přečíst.
A musela jsem změnit název rubriky a vůbec mě netěší, že nový název není originální. To jsem celá já.
Raději vás teď přestanu zahlcovat svými bezvýznamnými kecy.
P.S.: Nečetla jsem to po sobě, takže se omlouvám za případné chyby. 

Proč nemám ráda pohřby

11. října 2010 v 14:50 | Neriah |  Proudy myšlenek a názorů
Někde v komentářích jsem tu psala
, že nemám ráda pohřby, tak teď napíšu proč...
Určitě v tom hraje roli to, že na veřejnosti nerada brečím, své emoce jsem zvyklá pečlivě skrývat. Když kolem mě ale všichni brečí, neudržím se a začnu taky.
To ale není ten hlavní důvod, s tímhle se ještě dokážu vypořádat.

Vzpomínám...

11. října 2010 v 13:30 | Neriah |  Útržky života
Minutka ticha...

Věnováno strýčkovi, s kterým jsem se dnes nemohla jet rozloučit...
Právě začíná pohřeb... A já na něm nejsem...

Včera den blbec

9. října 2010 v 14:21 | Neriah |  Útržky života
To, že jsem do písemky z chemie napsala bláboly, které by snad nikdo jiný nebyl schopný napsat, radši už komentovat nebudu, tohle je u mě běžné. Ale co se dělo pak, to vydá za několik pátků třináctého (alespoň u mě, protože mně se v pátek třináctého většinou nic špatného neděje, tudíž v něj moc nevěřím).
Protože jsme včera končili o dvě hodiny dřív, taťka pro mě přijel, nechtělo se mi totiž tři hodiny čekat na autobus. A tím autobusem bych byla doma rychleji, věřte tomu. :-)

Zvu vás na oběd do naší školní jídelny :-P

4. října 2010 v 20:11 | Neriah |  Útržky života
Začínám se bát o svůj život. Letos se nás snad kuchařky snaží otrávit, jinak to nevidím. Dnešní oběd předčil všechna má očekávání. Ač už jsem jedla všelijaké nejedlé výtvory z naší jídelny, tomuhle se prostě nemohly rovnat.

Titulek mi kamsi zdrhnul

2. října 2010 v 18:04 | Neriah |  Útržky života
Tento týden jsem měla mnoho učení, zvláště z chemie. Před testem jsem se hodně klepala, a pak si to do třídy nakráčel profesor a... Řekl, že si test napíšeme příští týden. Někdy ho mám vážně chuť zaškrtit. Sice mám teď mnohem víc času na přípravu, ale to nervování mi nesvědčí. :-)

Poslouchej, zabíjej, nebo zemři

2. října 2010 v 16:41 | Neriah
Do téhle rubriky jsem dlouho nic nepřidala, tak to jdu napravit.
Je to další kniha z mé autobiografické sbírky, která na mě hluboce zapůsobila a donutila mě znovu a znovu si pokládat otázku: Proč se tohle všechno děje?
Tomu, kdo má rád takovéhle knihy, přečtení vřele doporučuji.