Chcete-li mi sdělit něco, co se netýká článků (dotazy, návrhy, kritiku atp.), pište do zprávy autorovi nebo do návštěvní knihy.

Konečně jde internet, abych ten blábol mohla zveřejnit

3. listopadu 2010 v 21:35 | Neriah |  Útržky života
Zjišťuji jednu nemilou věc a to, že musím článek pokud možno psát bez přestávky. Napsala jsem spoustu článků, ale když jsem se k nim pak za pár hodin vrátila, zjistila jsem, že to, co jsem chtěla napsat, už pro mě nemá žádný smysl. A buďte rádi, že jsem to nezveřejnila, protože jsem měla tak špatnou náladu, že byste četli jen samé stížnosti, sentimentální kecy apod.

 Teď už mám náladu lepší, ovšem na jak dlouho, to netuším.
Asi mi přeskočilo, ale opět jsem se přihlásila do soutěže v psaní na klávesnici, takže tu zítra očekávejte buď nechutné vychvalování, že jsem se umístila třeba na dvacátém místě, nebo sebekritiku, že jsem byla mezi tou hrstkou, co se pro množství chyb neumístila ani na tom posledním místě. Minulý rok to tak bylo - já umím psát buď rychle s chybami nebo pomalu bez chyb. Když si po sobě čtu výpisky, často přemýšlím, co jsem kterým slovem chtěla říct, protože v hodinách nemám čas překlepy opravovat. Takže jsem na sebe zítra zvědavá.
Určitě v tom zase budou zmatky, takže tam bude nuda, ale přijedou kamarádi z jiných škol, takže je snad uvidím a konečně pokecám s někým normálním. Jen mě štve, že chemii a biologii máme a pak nám odpadne estetická výchova a informatika, což jsou ty nejoddychovější předměty za celý týden. Škoda, že ta soutěž nebyla třeba dnes nebo včera. To jsou nejobtížnější dny - samá chemie, matika, fyzika...
Dnes nám profesorka dala nějaké příklady, co byly u státních maturit. Alespoň už vím, že maturovat z matiky je naprosté šílenství. Nespočítala jsem ani jeden příklad, a to tam byly i naprosté primitivnosti jako úprava výrazů. Bylo to tak trapně jednoduchý, že jsem v tom hledala složitosti.
Psali jsme test z fyziky a zeměpisu. Na fyziku jsem se koukala a dostala jsem z ní čtyřku, zeměpis ale dopadl lépe, než jsem čekala. Alespoň se domnívám, známky ještě nevíme. Včera jsem se ten zeměpis chtěla učit, ale trochu mě bolela hlava, tak jsem si lehla s tím, že vstanu tak kolem desáté a ještě si to přečtu, než půjdu spát. Pro jistotu jsem si nařídila budík, ale ani si nejsem vědoma, že bych ho vypínala. Bylo jediné štěstí, že jsem se vzbudila ve tři a budík si nařídila na ráno. I když to bylo vlastně jedno, protože si zase nejsem vědoma, že bych ho vypínala. Že by vůbec nezvonil? Naštěstí jsem se vzbudila sama od sebe. :-)
Kamarád má v pondělí osmnácté narozeniny a já tak nějak nevím, co mu koupit. Přijde mi, že v mém okolí mají všichni narozeniny zhruba od září do prosince. A já pak nestačím shánět dárky.
Taky se vám stává, že máte plno myšlenek, které chcete sepsat, ale nedaří se vám to?
Já to tak teď mám. Napadly mě nějaké náměty na originální tvorbu, jen je nedokážu napsat. Tak je to i s tématem týdne. Vím, jak co přesně napíšu, ale když si k tomu sednu, nedokážu to zformulovat.
Jdu utěšovat kámošku, i když v tom nejsem vůbec dobrá. Že dokážou být některý lidi tak hnusní...
 


Komentáře

1 Barunka Charlotte LaRose Barunka Charlotte LaRose | 4. listopadu 2010 v 16:53 | Reagovat

Máš slušně plný program, to ti vůbec nezávidím. Já si teď s ortézou užívám klidu a děsně se ve škole nudím :-)
Soutěž ve psaní na klávesnici? Tak o tom slyším prvně, ale držela jsem ti palce. Tak snad to pomohlo... :-)

2 Lucka Lucka | E-mail | Web | 4. listopadu 2010 v 20:17 | Reagovat

Ty mi tak připomínáš mě na střední škole. Taky jsem z celé duše nenáviděla matematiku a vůbec mi to nešlo. To byla fakt hrůza. No a s tím učením to máme podobné. Tolikrát jsem se chtěla učit a pak jsem nakonec usnula a nic z toho nebylo. No pak to taky tak vypadalo. Jo a s tím psaním to taky znám. Kolikrát mám v hlavě třeba námět na článek a pak mi z toho vyleze úplně něco jinýho a moje představy o článku se nějak nekonají. No co se dá dělat. Někdy je nejlepší nechat volně plynout myšlenky a psát. Nic si prostě neplánovat.

3 Verča Verča | E-mail | 6. listopadu 2010 v 12:38 | Reagovat

To s tím učením znám. Taky si řeknu, že si jenom na chvilku odpočinu a probudím se ve dvě ráno.:-) Neuspořádáný myšlenky má asi někdy každý z nás. Mě na mém psaní nejvíc štve to, že když píšu více kapitolovej příběh, jsem schopna psát jednu kapitolu i dva měsíce. Píšu totiž jen po malých částech a moje múza ode mne navíc hrozně ráda zdrhá.:-)
Mý přátelé a příbuzní taky mívaj narozky od Září do Prosince, takže tě úplně chápu. V Září měla báí a děda svátek, v Říjnu zase dvě kámošky, ségra, děda, No a v Listopadu je Martina, což je jeden můj hrozně pohodovej kámoš a ještě slaví narozky bábí s mým druhým dědou. Pak se k tomu v Prosinci přidaj ještě Vánoce a já nevím, kde vzít inspiraci na originální nebo užitečné dárky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.