Chcete-li mi sdělit něco, co se netýká článků (dotazy, návrhy, kritiku atp.), pište do zprávy autorovi nebo do návštěvní knihy.

Jarní neaktivita snad zažehnána.

1. dubna 2011 v 20:40 | Neriah |  Útržky života
Zdravím.
Po dlouhém, předlouhém váhání, jsem se rozhodla napsat zase něco nudného. Takže kdo nechce ztrácet čas, ať ani nečte dál.
Víte, tu dobu, kdy jsem se rozhodla, že nic nebudu psát, a že nebudu na internetu vůbec dostupná, jsem nedělala nic převratného. Jenom jsem četla a teď jsem líná o všech knihách psát :D.
A bude ještě hůř, haha.
MOmentálně mám totiž rozečtené čtyři knihy a vážně je všechny pobírám... A klidně nevěřte.
Pro představu:
Stephen King - Prokletí Salemu
Kodži Suzuki - temné vody
Pak něco autobiografického o vězení, teď si nevzpomenu na název a poslední je fantasy o upírech a zatím jsem přečetla jen pár vět a nevím, co si o tom myslet, no...

Dneska jsme byli na přednášce o sociálních reformách.
Cesta tam i zpátky ale byla úděsná. Paní profesorka "všechno vím a vy jste blbci" se inteligentně rozhodla, že naše zhruba dvacetičlenná skupinka bude do metra nastupovat jedněmi dveřmi. Já nastupovala mezi posledními a řekněme, že mám hrůzu z toho, když mám nastupovat do zavírajících se dveří. Měla jsem chuť se kamarádce vytrhnout a zůstat na nástupišti, ale nakonec jsem se překonala a naskočila dovnitř... Pak jsem musela překonávat nevolnost a odpor, jelikož na mě byli všichni natěsnaní a vzduch se nedal vůbec dýchat... Do toho se kamarádka rozčilovala, proč jsme se nerozdělili alespoň do dvou skupinek, z nichž každá by nastoupila jinými dveřmi, protože jsme tam tak trošku blokovali výstup ostatním.
NO... Výstup byl podobně vtipný, akorát jsem to neodnesla já :D.
Cesta zpátky se nesla v celkem podobném duchu, navíc nám bylo řečeno, že si máme laskavě pohnout, jelikož paní profesorka a jeden spolužák děsně moc spěchají. Od včerejška mám namožený sval na lítku, takže se mi běhalo celkem nepohodlně. Teď mám pocit, že moje noha na pár hodin dosloužila. Občas se musím proběhnout po bytě, abych ji trošku rozhýbala, ale bolí to...
Ještě jedna věc mě naštvala.
Nevím, proč jsem rovnou nemohla odjet domů. Když jsme měli minule přednášku, hned jsem se od skupinky odpojila a jela jsem pryč. Tahle profesorka si ale vymyslela, že kdo není plnoletý, nesmí jet sám. Takže jsem jela zbytečně na intr a odtamtud jsem ihned zmizela. Inteligenci některých lidí opravdu nechápu, ale ani se o to nehodlám snažit. Zbytečná ztráta času.
*
Právě jsem se vrátila z obědo-večeře (to proto, že jsem k obědu měla jen polívku)...Já jednomu umím znechutit jídlo - "Ta polívka chutná nějak použitě," povídám mamce... Asi bych si ty poznámky měla příště odpustit :D.
Ale probraly jsme literaturu, navzájem jsme si něco doporučily, vyslechla jsem si novinky Knižního klubu, kde mě nic nezaujalo...
Já bych ty nové knihy měla přestat shánět, jelikož pak nevím, co číst dřív...
*
Zdají se mi divné sny. Dřív jsem si je nepamatovala a chtěla jsem to změnit, teď je to pravý opak... Ten dnešní byl nejhorší, ale už si pamatuju jenom útržky. Jak je možný, že ráno si celej sen pamatuju do detailů a během dne mi to začne vypadávat z paměti? No, možná je to dobře...
*
Miluju jaro. Jsem ráda, že je tak úžasný počasí. A nejvíc ze všeho mě těší, že si můžu na intru přes noc větrat. Vždycky se mi tak spí líp... Když jsem přijela domů, dost mě překvapilo, když mi mamka říkala, že tu ráno mrzne... Pořád tomu nevěřím :D.
*
Mám takový pocit, že se domácí pohoda řítí neodvratně ke konci. bráchu vyrazili z práce a každou chvíli očekávám, že se nastěhuje zpět, protože nebude mít na nájem.
Nevím, jaký mám k němu vztah. A nejhorší je, že v něm pořád hledám toho kluka, s kterým jsem si před několika lety svěřovala všechna tajemství a kdy jsme o sobě navzájem věděli všecko.
Teď je mi odporný. Už ve chvíli, kdy je zhulenej a chce si povídat...
Asi bych na něj měla přestat myslet. Jo, to udělám. Hodím se do klidu a budu si užívat klidu, dokud tu není a dokud zase nezačne rozvracet tu pohodu...
Dřív jsem se kvůli němu netěšila domů. Teď se to všecko sklidnilo, já se dávám dohromady a zas to bude k ničemu...
*
Musím se připravovat na prezentaci. Jo, to bude horor horší jak od Stephena Kinga :D.
Nenávidím, když musím mluvit před větší skupinou lidí. To bude zas nervů, hlavně proto, že skoro nic připravenýho jako skupinka nemáme... Ještě si užiju hodně srandy.
*

Nakonec si neodpustím malou poznámečku o Aprílu, když o něm píšou všichni...
Nachytal vás dneska někdo? ?:-P
Vzpomínám, jak jsme na základce dělali různé blbosti. Sentimentalitě se přitom nelze ubránit...
Chybí mi ten kolektiv, víte.
Tehdy jsme se vážně uměli domluvit a i přes ty hádky jsme se měli rádi.

Ale abych na nynější kolektiv jen nenadávala - v úterý jsme se dost jako třída pobavili... KOnalo se třídní focení, na které mám vyloženě alergii. Nicméně nakonec to bylo fajn. Domluvili jsme se, že se vyfotíme, jak jsme rozvalení u notebooků, jelikož to naší třídu poměrně dost vystihuje. A naše třídní matikářka za námi stojí se zoufalým výrazem a trojúhelníkem v ruce.
Od aprílu jsem dost odběhla, ale tak co...
Pro dnešek se již rozloučím. Něco chci totiž dočíst... A něco mi říká, že horory si pro dnešek už odpustím. Ten kousíček Prokletí Salemu počká na jindy.
 


Komentáře

1 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 1. dubna 2011 v 22:25 | Reagovat

U vás mrzne? To bydlíš někde ve Finsku?
Školní cestování je asi od mého mládí pořád stejné. 30 slepounků se tlačí do jediných dveří tramvaje a vyděšení občané se zvedají, aby jim uvolnili 15 míst. Ach jo! Mám s tebou v tomto směru soucit. Nazvat tu zamýšlenou reformu slovem "sociální" je cynizmus.
Rodiče a sourozence si člověk nevybírá, z čehož plyne asi 90 procent průserů tohoto světa. Taky se ti stává, že něco čteš a vypadne ti název? Já už se bál, že jsem jedinej.

2 Verča Verča | E-mail | 3. dubna 2011 v 15:16 | Reagovat

:-D To musíte mít dobrou fotku.
Mě nikdo nenachytal, ale mě se někoho podařilo nachytat, heč!:-)
Jen úča v pátek chtěla zkoušet a všichni: "To je aprýl, že?" Nejdřív se bránila, že to žádnej aprýl není, ale nakonec kapitulovala a nezkoušela.

3 Barunka Charlotte LaRose Barunka Charlotte LaRose | Web | 4. dubna 2011 v 19:12 | Reagovat

Kolik čteš těch knížek? Jsi blázen?
Jo, taky jsem líná to všechno napsat a že toho je přečteno :-)
Vy teda máte učitelky... No, zlatý moje město, tady jsou asi všichni normální :-)
A nezávidím ti ani tvého bráchu, proti němu je moje "drahá sestřička" poklad. Tak snad to s ním zvládáš :-)

4 Nel-ly Nel-ly | Web | 7. dubna 2011 v 3:47 | Reagovat

Taky jsem se teď po dlouhý době ponořila do čtení a... nemůžu se odtrhnout :D takže nepíšu a co hůř, neučim se (musim!)

tyhle skupinový akce jsou příšerný, od bláznivejch učitelek po pravidlo o návratu do školy - takhle jsme jednou ve druháku měli nějakou akci pět minut pěšky od našeho bytu a oni mě nutili se vracet do školy! (no, tak jsem prchla :D ale to se nedělá)

Asi jsem ráda, že jsem jedináčeek... Moje matka mi úplně stačí, vlastně ne, už mě vyhodila z domu, takže je to všechno v klidu a jsem strašně spokojená - ale shánění peněz na nájem není sranda.

5 [ Bloody // BiBi ] [ Bloody // BiBi ] | Web | 8. dubna 2011 v 16:18 | Reagovat

Krásný blog :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.