Chcete-li mi sdělit něco, co se netýká článků (dotazy, návrhy, kritiku atp.), pište do zprávy autorovi nebo do návštěvní knihy.

Nervozita...

22. června 2011 v 19:00 | Neriah |  Útržky života
Zítra mě čeká smrt v podobě chemie, jelikož se dozvím známky z písemky a tím i za celé pololetí. Přitom vůbec netuším, jak na tom jsem, protože pan profesor do žákovské vůbec nedal tři známky.
Takže zítra je ten den, kdy se dozvím, zda postupuji do dalšího ročníku.
Přiznávám, že z toho mám tak trochu strach. Včerejší písemka mohla být i horší, ale přeci jen, moje hodnocení je vždy naprosto opačné - když z toho mám dobrý pocit, je to za pět a když špatný, tak je to celkem povedené... To se potvrdilo na seminární práci, kterou jsem vypracovala za jeden den a která mi byla chválená, ačkoliv já měla dojem, že jsem to pokazila, jak nejvíc to šlo. Nakonec jsem z ní mohla dostat jedničku, jen díky tomu, že jsem ji měla o čtyři strany kratší, než bylo zadáno, jsem dostala dvojku.
To mě opravdu potěšilo.
Ale ten zítřek mě asi zabije.
Já se těšila, že příští pondělí bude pohodový den a že budeme mít jen do půl dvanácté, ale smůla. Čeká nás totiž dvouhodinové vyklízení třídy a poté čtyři hodiny se školním psychologem. Sezení jsem s ním zažila už dvě a pokaždé mluvil o tom samém, dokonce i vyprávěl stejné zážitky. Jestli to zkusí i po třetí, asi se opravdu zblázním. Pak už mu snad vše, co nám řekl, budeme schopni přesně zopakovat.
A jestli to nudné blábolení přežiju, což nakonec asi ano, zbalím se a odjedu na třídní výlet. Z toho jsem taky nervózní. Kluci se tam zřejmě chtějí opít, ale to nepatří mezi moje záliby, jsem ráda, když nad sebou mám kontrolu, takže nic takového u mě nehrozí. Tím se od ostatních hodně odliším, ale doufám, že S. bude střízlivá se mnou :O) A rozdělení v chatkách... Asi to pokusím ukecat tak, abychom byly my dvě holky spolu a kluci v té druhé. Nikoho z nich tam upřímně nechci. A nejsem divná.
Čas letí neskutečně rychle. Nevím, jak budu trávit prázdniny, nevím vlastně vůbec nic... Nevím ani, co budu dělat v případě, že propadnu.
Mojí flegmatické povaze je to zatím jedno. Ale pak?
Doufám, že zítra nebude moc pršet. Odvezla jsem už většinu teplejšího oblečení a jdu se sejít s bývalou spolužačkou, a to dost daleko, tak nechci, aby mi byla zima. Mám jediné štěstí, že v létě nikdy nebývám nemocná. MOje imunita je dost chatrná na jaře a na podzim, v létě je to ale pravý opak a nevím proč.
 


Komentáře

1 Verča Verča | E-mail | 22. června 2011 v 19:25 | Reagovat

Zlato to zvládneš! Mě vždycky když se děje něco, co mi nedělá dobře, vzpomenu si na jednu krásnou větu, kterou jsem objevila na jedněch stránkách - i toto pomine. To mi pomáhá dívat se na problémy s nadhledem a věř nebo ne, pak zjistíš, že ty problémy jsou vlastně docela maličké.
Hooodně štěstí.:-)

2 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 22. června 2011 v 20:48 | Reagovat

Jo chemie na gymplu, to byl průser. Kdysi mi paní Gonzurová povídá: „Bachmanne, vy mě milujete, že jo? Vždyť vy jste se kůli mně i učil! Vy máte z té písemky čtyřku!"
Myslím, že je dobré řídit se heslem, že když nejde o život, jde o ....
Jestli budeš opakovat, pak škoda ztracenýho roku, ale nic horšího se nestane. V úplně nejhorším případě tě příjmu do klubu lidí, kteří mají jen základní vzdělání. Je to trošku depka, když píšeš ZŠ do dotazníku, ale žít se s tím dá. Já teda nejsem apstinent, ale taky mám rád nad sebou kontrolu. Prázdniny už nějak dopadnou.

3 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 22. června 2011 v 20:50 | Reagovat

Mimochodem: Pod článkem je reklama na voyo.cz a píšou tam: Škola života! Prožijte drama dospívající dívky, které do života vstoupil starší muž! Nevím, jak to blog dělá, ale někdy reklama souvisí s článkem.

4 Barunka Charlotte LaRose Barunka Charlotte LaRose | Web | 22. června 2011 v 20:52 | Reagovat

To zvládneš, budu na tebe myslet a držet ti palce.
Mám to naopak, já s chemií nemám nejmenší problém a někteří spolužáci se do mě už navážejí, že ten můj "krásnej průměr je už trapnej..." :-)
Výlet přežiješ, věř mi. Taky jsem ho musela přežít a mám na opilé chlapce stejný názor jako ty. Vlastně na celé opíjení. To nemám ráda.
Jejda, psychologa ti fakt nezávidím, musela bych mu něco udělat. :-) To vyklízení třídy si živě dovedu představit, mám s ním nedobré zkušenosti. Tak když nás skoro každý rok stěhují a mění nám třídního...
Budu ti držet pěsti a hodně štěstí přeju...

5 Neriah Neriah | 22. června 2011 v 21:58 | Reagovat

[1]: Díky, snad to nakonec dám... Zkusím tomu věřit.

[2]: Jestli propadnu, gympl dodělávat nebudu a půjdu na jiný obor. Mít za spolužáky ty z nižšího ročníku, to bych asi nepřežila.
Takže bych pak říkala: škoda těch dvou ztracených let, ale možná že bych byla jinde šťastnější.

[4]: Navážejí? A proč? Já mít spolužáka, co chemii ovládá, otravuju ho tak dlouho, dokud by mě to nenaučil :D
My jsme pořád ve stejné třídě a třídní nám nechávají stejnou, ale vracení učebnic, které ani pořádně nepoužíváme, všechny papíry, co jsem v lavici nahromadila za celý rok protřídit a vyházet... A jako bonus určitě ještě ve skříni najdeme nějaké to schnilé ovoce po jednom spolužákovi, který zřejmě za 19 let svého života nepochopil, co je to odpadkový koš.
Takže se opravdu těším...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.