Chcete-li mi sdělit něco, co se netýká článků (dotazy, návrhy, kritiku atp.), pište do zprávy autorovi nebo do návštěvní knihy.

...Prošla jsem!

24. června 2011 v 19:20 | Neriah |  Útržky života
Tak se můžu pyšnit tím, že příští rok nastupuji do třetího ročníku. A je mi to jedno.
Akorát jeden spolužák neprošel. Mrzí mě to za něj. Zvlášť, když na reparát nechce jít. Bude mi tam chybět. Je to jeden z těch normálních. A navíc, když někoho znáte už od základky, těžko se vám s ním loučí. Neodchází daleko, jen na jiný obor, ale už to nebude ono. Ach jo, s kým se budu učit takovým tím způsobem, že nebudu umět nic?
Včerejší sešlost... Vlastně ani nevím, jaké to bylo. Dobré? Špatné? Polovina skupiny se smála již značně posilněná alkoholem, ta druhá byla vážná... Všichni jsme se změnili. Už to, jak jsme si slibovali neustálé vzájemné návštěvy a není z toho nic. Ale má to tak být. Nemůžeme na sobě být neustále závislí. I když to třeba znamená, že jsme sami. Že si s nikým nerozumíme.)
Tak trochu z toho mám rozporuplné pocity. Kamarád bude otcem.
Ta nejvíc šokující novinka za včerejšek. Lituju ho, zvlášť když je ve vztahu otrokem, který se neumí ozvat. Ale moje věc to není, takže doufám, že to zvládne vyřešit. Nepřeju mu nic zlýho, když uvážím, co si prožil. Nezaslouží si to.

Celou noc mi bylo buď horko nebo zima. Myslela jsem, že budu nemocná, ale já přece v létě nemocná nebývám. Navíc já musím příští týden přijet. Čeká mě vracení učebnic, ke kterým by se nikdo nedostal, když je mám pozamykané všude možně, ani sama nevím, kde...

Už dlouho jsem nemluvila o bráchovi, že?
Odešel. Už dávno. Ale teď hrozí, že ho tu budeme mít zpět.
Jestli je osoba, která ve mě dokáže vyvolat rozporuplné pocity, je to právě on.
Odpor, vztek... Vlastně nevím, zda mu dokážu odpustit to je jedno co. Když mě to tolik poznamenalo... A nevím, co dělat.
Nebaví mě nic. Vlastně mě ani nebaví psát tento článek. Nemám pocit, že bych do něj dávala to, co chci.
Včera, když jsem se vracela na intr, potkala jsem zas jednu paní, co mě děsně obdivovala. Zahrnula mě tolika otázkami, že jsem je hned všechny pozapomínala. A myslela si, že chodím na konzervatoř :O) Možná bych jim tam mohla hrát na nervy, to je vše...
Blog mě zas jednou naštval. To je tak, když si seřadíte oblíbené odkazy podle abecedy :O) Tak jsou opačně, no. Asi je tak i nechám, dokud zas nebudu nějaké přidávat nebo mazat zrušené... Nechápu, že všichni blogy ruší. To nějaký zajímavý objevím a poslední psaný článek je v duchu loučení.
Jestli odsud někdy zatoužím vypadnout, což doufám, že ne, nebudu to chtít takhle. A nebo možná jo. co já vím.
Prozatím nemám důvod tento blog opouštět. Jednak jsem si na něj zvykla, mám už čtenáře a taky nechci vybírat novou přezdívku :O)
To mám zase dlouhý seznam knih, které si chci přečíst. Ale kde na ně mám brát čas?
V poslední době jsem čím dál víc závislá na hudbě. Taky jsem poznala poměrně dost kapel, které normálně asi moc známé nejsou, alespoň mezi mými známými ne. Takhle jsem si oblíbila třeba Lyriel nebo Aeternitas...
A poznávám stále nové.
Ztratila jsem kabel od telefonu. To mě vážně naštvalo... Myslela jsem, že jsem ho nechala doma, ale tady taky není. Tak jsem ho musela ztratit vůbec netuším kde. A zrovna ho potřebuju, no co nadělám.
 


Komentáře

1 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 24. června 2011 v 19:52 | Reagovat

Gratuluju!
Jakej máš telefon? Kabelů bych doma měl mít víc.
Přátelství z intrů a základek obvykle nepřežijou do dospělosti. Vznikala totiž vynuceně tím, že jsi byla s někým zavřená v jednom prostoru. Je moc málo lidí, se kterými udržuju kontakt od základky.
Bráchu ti opravdu nezávidím. Zvlášť tu nutnost sdílet s ním pokoj. Já jsem si vždycky hrozně odpočinul doma právě od toho s někým furt bydlet. Jsem totiž rozmazlenej jedináček.
Taky objevuju zajímavý kapely. Většinou dokonce český.
Seznam knížek nemám moc dlouhej, ale rozhodně budu dál hodně číst. Dočetl jsem Pod kupolí od Kinga a dost se mi to líbilo. Jestli budeš někdy mít zbytečný dva tisíce, pak moc doporučuju koupit si přehrávač Sandisk Sansa Clip +. Jde ozvučit a na knížky je ideální! Umí deset záložek v různejch složkách, dá se rozšířit paměťovou kartou, takže u sebe můžeš mít pět šest zvukovek a hromadu bigbeatu kdykoli. Baterka vydrží tak 12 až 15 hodin na jedno nabití, takže super i na delší cesty.

2 Neriah Neriah | Web | 24. června 2011 v 23:25 | Reagovat

[1]:
Mám Nokii 5630.
Pod kupolí si možná taky někdy přečtu, uvidím jak to budu stíhat ještě s povinnou četbou.
Strašně moc se těším, až jednou opravdu a definitivně budu bydlet sama. Mám čím dál větší potřebu mít soukromí. MOžná, že kdybych od malička bydlela sama, teď by mi společnost nevadila, ale bohužel je to právě naopak...

3 davidbachmann davidbachmann | E-mail | Web | 25. června 2011 v 19:47 | Reagovat

[2]: 5630 má snad mikro USB, ne? To bych tu asi měl mít. Čtu další, podle všeho výbornou knížku. Až dočtu, dám ti vědět, protože to by se ti taky mohlo líbit.

4 Verča Verča | E-mail | 26. června 2011 v 19:14 | Reagovat

Gratuluju!!! Vážně moooc!
Já už mám od pátku taky konečně klídek (teda doufám, protože v tom našem ústavu člověk nikdy neví:-D). A dokonce jsem si udržela vyznamenání. Jsem za to ráda, i když známky nikdy nepatřily k něčemu, z čeho bych se nějak šíleně radovala. Asi proto, že mi všecko vychází na poslední chvíli, až se sama divím, jak je to vůbec možné.:-D

5 Amia Amia | Web | 2. července 2011 v 22:58 | Reagovat

Život si z nás někdy dělá prdel a my můžeme jen přihlížet. Ale, jedno víme jistě. Zase se to zlepší :-)

Mimochodem, vážně krásný vzhled blogu 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.