Chcete-li mi sdělit něco, co se netýká článků (dotazy, návrhy, kritiku atp.), pište do zprávy autorovi nebo do návštěvní knihy.

Letní dumání 3 - Čtení knih v dětství

21. července 2011 v 20:00 | Neriah |  Proudy myšlenek a názorů

Čtení knih v dětství

Ne všichni jsme četli knihy už od dětství. Některé doma ke čtení knih třeba příliš nevedli a dostali se k němu až později. Měly by děti číst už od mala? Co myslíte, že jim to dá do budoucna? Na kterou knihu z dětství nejraději vzpomínáte? Která kniha vás donutila začít opravdu číst a bylo to už v dětství nebo až později?
Přesně si vzpomínám, jak jsem se v pěti letech začala učit psát. Se čtením to ale bylo horší. Ještě v druhé třídě jsem doma seděla celé odpoledne nad čítankou a slabikovala jsem články, které mi paní učitelka zadávala. Čtení mi přinášelo pouze utrpení a já si nedovedla představit, že někdy zvládnu přečíst celou knihu.
Mamka už začala ztrácet naději, že budu po ní a četba se zařadí mezi mé koníčky, když tu najednou, objevila jsem něco, co mě strašně moc bavilo a tím začalo mé čtenářské období trvající dodnes.
Marně vzpomínám na to, co to bylo, nakonec je to ale jedno, hlavně, že jsem dokázala překonat tu nechuť, kterou ve mně ve škole vypěstovali. A jsem moc ráda, neboť bez knih by byl můj svět o hodně ochuzen.
Od té doby jsem vždy říkávala, že čtu ráda, dokonce už jsem i přestala slabikovat, na druhou stranu nikdy jsem u knihy nevydržela dlouho, musela být hodně zajímavá,
abych to dokázala. Takhle jsem trávila hodně času třeba u Děti z Bullerbynu, při jejichž čtení jsem si moc přála prožívat všechna dobrodružství s hlavními hrdiny. Další velice čtenou knihou byla Luisa a Lotka.
Díky knihám jsem začala doopravdy poznávat svět. Jelikož se o mě rodiče vždy úzkostlivě báli a odpoledne jsem nesměla s mými vrstevníky chodit ven, tímto prostřednictvím jsem mohla ostatní děti mého věku poznávat.

Co ale spustilo nemoc zvanou čtecí mánie?

Jednoznačně Harry Potter!!!

Tehdy mi bylo jedenáct a přísahala jsem, že ho nikdy číst nebudu. Na jednom táboře nám vedoucí předčítaly první díl, na nějž jsme hráli celotáborovou hru a mě to vůbec nezaujalo. Ale ještě ten rok si kamarádka první díl půjčovala v knihovně a abych měla taky co číst, šla jsem s ní a půjčila si druhý.
Že mě příběh nadchnul je slabé slovo. Tehdy jsem poprvé četla po nocích, poprvé jsem ignorovala příkazy vychovatelek i rodičů, ať už jdu spát… Poprvé jsem poznala svět, v kterém jsem chtěla žít. A když celá série skončila, měla jsem pocit, že už nikdy nenajdu knihu, která by mě bavila. Srdce mi tehdy krvácelo a jediné, čím jsem se mohla utěšovat, bylo opakované čtení, až jsem celý děj uměla zpaměti.
Asi půl roku jsem odmítala cokoli číst. Bála jsem se, že přečtením další knihy bych zapomněla na všechny ty úžasné pocity, které jsem s Harrym prožila. Ale jednoho krásného dne jsem to rozhodně zarazila.
Proč bych nemohla najít knihu, která by se mi minimálně dobře četla?
A tak jsem začala hltat všechno možné. Dívčí románky, autobiografické knihy a taky Karla Maye.
V tu dobu už jsem věděla, že se knih vzdát nedokážu. Nabízely stále něco nového, neustále mě udivovalo, kolik rozličných příběhů může existovat.
Dokonce jsem v četbě předehnala i mamku, má spotřeba knih na měsíc byla neuvěřitelná. Věděla jsem, že bych měla brzdit, ale nešlo to. Musela jsem co nejdříve objevit všechny nové světy, žít s novými postavami.

Jak se dá tato nemoc léčit?

Nijak. Alespoň já na žádný způsob nepřišla.
A ani se léčit nechci.
Knihy jsou mým útočištěm, mým zdrojem energie, mou celoživotní láskou.


Znám jak lidi, kteří v dětství vůbec nečetli, tak i ty podobné mně a rozdíl je docela patrný..
Jsou tři věci, kterých si u některých nečtenářů všímám: nemají žádnou fantazii, slovní zásobu a rozhled
Knihy fantazii umí rozvíjet dokonale, zvláště u malých dětí, které jsou jí přístupnější.
Někteří mohou namítat, že fantazie není důležitá, ale já myslím, že je a hodně.
Když ji ale vynechám, stále je tu ten problém se slovní zásobou, někdy i s pravopisem.
Čtením si některá slova nevědomky pamatujeme a dokážeme je pak správně využít či napsat a
podle chování postav se můžeme naučit různé způsoby, jak řešit určité situace.
 


Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 22. července 2011 v 22:56 | Reagovat

Tuto "nemoc" bych vůbec neléčila, spíš bych si přála, aby byla víc nakažlivá. :D
Já četla od mala, naši mi četli pohádky, ukazovali v těch pohádkách obrázky a jednoduchou knížku psanou podle jednoho z večerníčků jsem uměla odvyprávět zpaměti. V čítance jsem naopak listovala a četla všechno možný, i když některé věci mě až tak moc nebavily, to je fakt...
Ale dřív než Harryho jsem četla pohádky, pohádkové příběhy, Gabru a Málinku, pak Štorchovky, po něm Mayovky, Verneovky. Dívčí románky mě kupodivu nebavily, ty mě chytly až později, když už jsem trochu přešla ten správný věk :-D
Harryho jsem objevila taky, ale na rozdíl od tebe už v dospělosti. Ale tady se ukázalo, že je pravdivý nápis, že kniha je určena všem od 9 do  99 let. Harryho jsem hltala jako dospělá osoba, moje kamarádka na něj přišla díky mně o něco později, ale okamžitě si ho zamilovala, v Harrym Potterovi je totiž všechno - co si můžou najít děti i dospělí. Je to úžasná série a četla jsem ji mnohokrát, i když už jsem přišla o kouzlo překvapení a odhalení, to mi ani tolik nevadilo.
Tys měla štěstí, že tě Harry chytl natolik, že jsi zkusila číst i další knihy. Mnohé děti začaly s Harrym a skončily u Harryho, to mi připadá sice dobré, ale trochu omezené... 8-)
Krásných knížek je hodně, a máš pravdu, probouzejí fantazii, s knihami můžeš cestovat na místě - ve své hlavě se dostaneš na místa, kam žádné cestovky nedosáhnou - a navíc si opravdu obohatíš slovní zásobu. Já třeba díky čtení neměla vůbec problém s češtinou, s vyjmenovanými slovy a pravopisem. 8-)

2 kiley:) kiley:) | Web | 27. července 2011 v 12:39 | Reagovat

ahoj,,
máš úžasnej  dessing  dokonalej ,úchvatnej,,nádhernej,,krásnej,,jaký slova ještě existujou abych je mohla ještě napsat??k tomu desoingu a ikonkám??a celému blogu??máš krásný blog newim jestli jsem ti to psala newim...:)
no,,já nečetla od malička já čekala  až mě to naučí ve  škole:) ...hned v první třídě atd..čtení mi docela šlo ale  když jsem byla malá tak když jsem četla  řikali že čtu v poho ale když  se mě pak ptali o čem jsem četla tak jsem řekla hlavní postavu a to bylo vše:) ....ale ted už se mi to nestává to se mi stávalo když jsem byla teda chodila  do  školy  do první a druhý pak   se mi to nestávalo :)..
jakou knížku jsem milovala když jsem byla malá??mořskou panu:) ...
U MĚ JE SOUTĚŽ MŮŽEŠ SE PŘIHLÁSIT JE TO SOUTĚŽ O NEJHEZČÍ KNÍŽKU,,budu ráda když se vás přihlásí víc :) :-D  :-D

3 kiley kiley | Web | 27. července 2011 v 12:42 | Reagovat

ahoj nechceš být  sb?? :-D

4 Amelie Amelie | Web | 5. srpna 2011 v 18:59 | Reagovat

Miluji knihy, ale HP jsem nikdy nečetla. A ani se nechystám.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.