Chcete-li mi sdělit něco, co se netýká článků (dotazy, návrhy, kritiku atp.), pište do zprávy autorovi nebo do návštěvní knihy.

Listopad 2011




Magické datum? Jistě že...

11. listopadu 2011 v 21:01 | Neriah |  Útržky života
...Rozhodla jsem se totiž ozvat :-) A to je magické už samo o sobě :-)
Nebo to spíš bude tím, že se mi zdálo o Verče, která mi poslala mail ve znění:
Já vím, že je na tvém blogu mrtvo...
A dál si to nepamatuju, stejně to asi byla nejdůležitější věta, když mi utkvěla v paměti.
Chci použít moje oblíbené prohlášení: stalo se toho tolik a zároveň nic.
Ale použiju jiné: stalo se toho tolik, ale už si to nepamatuju.
Většinou. A nebo si pamatuju, ale nechci o tom psát...
Nechci říct, že mě blogování nebaví nebo tak, ale v poslední době prostě není co psát a nebo nechci psát, protože na to nejsou slova.
Nakonec v tom ale není nic jiného, než má lenost. Takže předchozích řádků si nevšímejte. :-)
Divím se, že někteří spolužáci (konkrétně jedna osoba) je tak hodná. Až moc, já bych taková být nedokázala.
I když asi záleží na tom, koho a proč by se to týkalo.
Několik nás psalo opravnou písemku z matiky a ona místo toho, aby mi řekla: poraď si s tím, jak chceš, pomohla mi to zpočítat...
Proč?
*vsuvka* právě bylo 11. 11. 2011, 11:11 :D
A nic se nestalo... Jo, akorát kolem projeli hasiči.
Mám ráda jedenáctky a třináctky. A sedmičky ne. :D
Neptejte se proč.
No ale zpět k tématu...
Docela se začínám děsit toho, kolik peněz dokážu utratit za kafe nebo bagety v automatu. V poslední době dost se spolužáky chodím dolů "sázet do automatu", jak tomu říkáme :D A stojí to fakt docela dost... Dostali jsme nový automat na kafe, které se i dá docela pít, takže je tam pokaždé nával a někdy se dá i dobře pokecat.
Příští týden mám dva dny volníčko a ten přespříští taky jeden den, takže ideální prostě...
Akorát možná ještě víc zlenivím :D.
V prosinci mám jet s rodinou na oslavu mojí tety, kde si myslím já i ona, že se budu nudit... Nechci tam. A ne proto, že nejdřív řekla rodičům, že mě nemají brát, protože bych se nudila, s čímž naprosto souhlasím.
Prostě jenom proto, že má pravdu. A nevydržím s bratrem pět hodin v autě a pak s ním v jednom pokoji, ne a ne a ne!
Ať klidně jede, ostatně já tak trochu chci, aby jel kvůli babičce, kterou neviděl už? Deset let?
Tolik rozepsaných článků tu mám. A ani jeden z nich jsem nedokázala dopsat. Tenhle ale musím.
Minulý týden jsem vyhrála první místo při soutěži v psaní na klávesnici s 325 úhozy. Musím si to napsat, jelikož je to mé první prvenství vůbec a tak pro mě vždy bude znamenat trochu víc.
A přitom jsem se do soutěže hlásila jen proto, abych nemusela do vyučování (což jsem nakonec stejně musela).
Loni jsem měla úhozů 288 a najednou takový skok? A rozhodně nejsem člověk, který by si jen tak sedl a trénoval psaní, prostě je to činnost, kterou dělám tak nějak pořád, jak ve škole, tak při chatování či psaní nezveřejněných povídek...
Ale ty se moc počítat nedají, protože napíšu klidně i jen jednu větu denně nebo nad úryvkem uvažuju hodiny a pak píšu opravdu pomalu.

Dočetla jsem Beznaděj od Kinga, někdy se tu o ní možná objeví článek... Ale kdy, tonetuším...
Možná tu bude až ve chvíli, kdy už zapomenu hlavní dojmy a věřte, že pak mi trvá mnohem dýl něco napsat.
Do pondělka mám napsat slohovou práci na téma Já a elektřina. Nevím, jestli mám radši témata, kdy mám téměř volnou ruku nebo ta, kde vím zhruba, zda to má být úvaha, vyprávění nebo něco jiného. Lámu si hlavu, jak by se to dalo originálně pojmout a nenapadá mě zhola nic.
Přemýšlím, na co si ještě postěžovat. Na spolubydlící, která paří na Maxim Turbulenc a rap podivného charakteru, přičemž asi nikdy neslyšela o sluchátkách, nebo na spolužačku, kterou mám dost ráda a najednou ji rok neuvidím...
Hm, asi se rozloučím a budu si užívat pohody u teplého topení s teplým čajem a nějakou tou knížkou nebo hudbou a budu si gratulovat, že se mi tento článek podařilo dokončit a nesmazat přitom to, co jsem psala ve škole :D. Většinou totiž na nedopsané články neumím navázat.