Chcete-li mi sdělit něco, co se netýká článků (dotazy, návrhy, kritiku atp.), pište do zprávy autorovi nebo do návštěvní knihy.

Název si domyslete sami, prosím

1. prosince 2011 v 17:54 | Neriah |  Útržky života
Zdravím.

V poslední době vůbec neregistruju čas. Když jsem včera dostala nový stravenky na prosinec, dost jsem se podivovala, že to tak letí. Podobný údiv ve mně dnes vyvolala spolužačka dožadující se stokoruny za prosinec, kterou spoříme na maturitní ples.
Asi bych se měla vzpamatovat. Ale když já jsem tak pohodlná...

Dneska jsem nešla na odpoledku (konverzace v aj). Ne proto, že by mi bylo špatně, nebyl k tomu důvod... Nevím teda, proč jsem se na to vykašlala. Normálně tohle totiž nemám v povaze, jsem až nechutně vzorná a tak.
A prostě nemám dobrej pocit z toho, když něco zmeškám.
Nemyslím si, že jsem nešla proto, že jsem nenapsala Curriculum vitae, ostatně mohla jsem se omluvit... Ani to nebylo proto, že jsem neuměla to, co jsme se měli učit, k takový situaci se postavit umím, protože skoro nic se nikdy neučím. Opravdu tomu nerozumím. A ještě ve 14:00 jsem říkala, že půjdu... A pak o pět minut později jsem se chtěla zvednout a jít... Byla jsem fakt přesvědčená, že půjdu a najednou bylo 14:30 a já si řekla, že už to nemá cenu.
Štve mě to... Zítra angličtinářku máme zas, to jsem zvědavá, co jí budu vykládat. V poslední době jsem totiž na odpoledce s ní chyběla až nechutně často. Ale když ty odpoledky jsou tak otravný a navíc, když potřebuju odjet o den dřív, rozhodně nechci čekat až do čtyř, abych mohla vyrazit.
doufám, že se tomu příště vyvaruju... Něco jinýho je, když mi není dobře. Je fakt, že zhruba říjen a listopad byly tak trochu měsíce utrpení, co se bolestí všeho možného týče... ale já to vždycky nějak v sobě přemohla a vydržela jsem. A dnes, kdy mi je vlastně docela skvěle až na ten stres, do školy nejdu...
Ale snad bych na to měla přestat myslet, stalo se a nemá cenu dál to řešit - omluvenku si seženu, profesorce něco už řeknu a na příští hodinu už půjdu, pokud ovšem zrovna nebudu muset odjet na stomatochirurgii.

Tam se taky bojím jít. A nebýt rodičů, tak se tam neobjednám. Jsou věci, který prostě sama nezvládnu. Ne proto, že by se to nedalo... Ale tak, vy byste si snad nechali trhat moudrák, kterej zatím nebolí? Já vím, že když narostl špatně, je vysoká pravděpodobnost, že s ním budou problémy už brzy... Ale když teď nic nedělá, tak to neřeším. Taky se dozvím, co mám s tím druhým zubem, kvůli kterýmu jsem musela na rentgen... to bude taky sranda... Jen ať to není nic horšího než moudrák!
Chci to mít všechno opravený ještě před Vánocema, tak nějak se těším totiž na cukroví... Teda ne, že by se u nás doma už začalo píct, právě naopak, nic nenasvědčuje tomu, že by se něcotakovýho mělo vůbec dít. Ale tak je to pokaždý.

Vánoční dárky
Kapitola sama pro sebe. Nevím, co koupit, nevím, komu kupovat... To je nejhlavnější, pak můžu rozmýšlet, co. Nevím ale, jestli s náma bude trávit Vánoce i bratr a tedy jestli i jemu mám něco shánět... Ale asi možná jo, přeci jen, loni mi dal bonboniéru a na to já nezapomněla... Byl to od něj zvláštní čin. A i tak... Hm, připadala bych si divně, kdybych mu nedala vůbec nic. A to i tehdy, kdy by on nic nedal mně. Protože i k dyž mě samozřejmě dárky těší, nepovažuju je za nejdůležitější.

V poslední době mám nutkání navštívit levné knihy. To poté, co naše češtinářka vyprávěla o pokladech, jaký tam našla. Tak snad se tamtaky někdy dostanu. Ale ach ta lenost...
Známe se.

Ehm... Den ode dne ve mně vzrůstá pocit, že je moje spolubydlící dost nepochopitelná osoba...
To, že při poslouchání hudby hýbe celým tělem a funí, jako by běžela maraton, nemá cenu komentovat. ale... Dneska ráno jsem otevřela jednu ventilačku. Nechala jsem větrat po celou dobu, co jsem byla ve škole... A teď sem přijdu a ventilačky jsou otevřený dvě, topení vypnutý a oproti chodbě rozdíl tak 5 stupňů...
To jí jako není zima? Jo, mně zima moc často nebývá, ale když sedím u notebooku u okna a prakticky vůbec se nehýbu, tak je zima i mně. Tak vážně nevím...
Jsem divná já nebo ona?

Dlouho jsme neměli zsv a já tak nevím, co se na zítřek učit, pamatovat si, co jsme brali, když si nepíšu výpisky (mám je od ní), se fakt nedá.
Nemluvím pak už vůbec o němčině, která mi jednak nejde a taky jsem ve třídě nechala papíry s textem, z kterýho budem zítra zkoušený. A já si to nemám kde oskenovat... A už vidím ochotu někoho, kdo by mi to četl. A stejně je to jedno, když to tu nemám, že jo.

Říkám si, že tolik myšlenek jsem napsala a nezveřejnila. Tolik rádoby pocitů jsem do některých zoufalých článků vložila a na poslední chvíli jsem řekla, že to ani nedopíšu, natož abych to zveřejňovala. Vlastně v tuto chvíli ani nemám potuchy, jestli zveřejním i tenhle text. Ale jo, musím!
Když už si s něčím dám práci, měla bych to taky zveřejnit, protože jinak je to zbytečný. A nejvíc to štve mě, protože jsem do toho vložila čas, ve kterým jsem mohla... Já nevím, třeba si číst.

Mám hlad... Sice jsem dnes výjimečně šla na oběd, ale i tak. Jedný holce to nechutnalo, tak do špaget hodila pudink a zalila to šťávou... Chápete proč? Kdyby mi ten pudink aspoň donesla, ten byl vynikající.
Uvažuju nad tím, jestli si půjdu dát škvarky nebo se pokusím vyškrábat ten ubohý zbyteček nutely, co se přede mnou pořád schovává.

A nebyla bych to já, abych se nezmínila o knihách... Udělala jsem si přibližný seznam toho, co jsem četla a nenapsala o tom, jestli se k tomu do Vánoc dostanu, to je jiná.

Napadlo mě, že bych mohla napsat taky něco o hudbě, kterou poslouchám. Není to zdaleka jen metal, i když převažuje. Ale takovej žebříček toho, co v poslední době poslouchám nejvíc. Abych třeba za rok mohla říct, jestli se to nějak změnilo či nikoliv. Jsem si totiž jistá, že loni touhle dobou jsem upřednostňovala zas něco jinýho... A třeba byste taky měly znát moje srdcovky, na který nedám dopustit.
Jdu dojíst tu nutelu... :-)
Mějte se skvěle a snad zas někdy za sto let
*rychle jde dát zveřejnit, než si to rozmyslí*
 


Komentáře

1 Verča Verča | E-mail | 3. prosince 2011 v 0:26 | Reagovat

Neexistuje něco jako automatický zveřejňování článků? Kdyby jo, s radostí bych ti to nastavila.:-D
O dárcích mi ani nemluv. Já nemám vůbec žádný nápady. Vždycky chci něco originálního, ale nic mě nenapadne, takže nakonec skončím u parfémů, šampónů, sprcháčů, šminek a td.
Ale lastně nějaký nápady by byly. Vím co koupit kočičí smečce a Ebbince... No alidi, ti asi budou mít smůlu.:-D
Jé cukroví! Na to se taky těšííím! My sice pečem jenom perníčky a vosí hnízda (vždycky těm vosám závidím, jak úžasný mají baráky:-D), ale mámina známá peče skvěle, tak si objednáváme u ní. Taky mám někdy sto chutí se na školu vykašlat. Furt něco chcou, takže pak spím třeba jen čtyři hoďky. Sama se divím, kde beru sílu vstávat.:-D Sranda je pak ve kole, když zrovna nepíšu zápis a začnu usínat. To je pak těžký nespat.. teda vlastně nemožný.:-)

2 Neriah Neriah | 3. prosince 2011 v 10:07 | Reagovat

[1]:
Naštěstí neexistuje, ale většinou si všechno píšu někam do souboru a teprv pak vkládám na blog :D I když v rozepsaných by se taky něco našlo...

Já nakupuju pdoobně, ještě občas koupím svíčku nebo hrnek. :D A sprcháče se mi nakupujou asi nejlíp... Dřív byl ale problém, co koupit rodině, teď se to možná i vymyslet dá, alespoň u táty to vím (a ta navigace, kterou chce, to nebude :D), ale co některým přátelům, to je těžký.

Já ve škole píšu výpisky tak, že pomalu usínám a jenom automaticky píšu, co je mi diktováno a když se to potom mám uči, ani si nepamatuju, že jsme něco takovýho brali. :D

A nechceš mi nějaký tu cukroví poslat? :D My děláme linecký, pudinkový, pracny a taky vosí hnízda... Jo a někdy kokosový kuličky. :D Na perníčky je asi už pozdě, my děláme takový, co se musí nechat dost dlouho odležet a tak by na Vánoce nebyly. Spolážák na základce jednou přinesl takový dobrý s náplní a já ho od tý doby otravuju, ať mi ho doveze... A on vůbec neví, co to bylo a já už taky ne, ach jo :D

3 Vendy Vendy | Web | 11. prosince 2011 v 18:42 | Reagovat

Někdy doporučují udělat i dárkový balíček s cukrovím. Vánočním, samozřejmě. Ale záleží, komu chceš dárek dát. Pokud vlastní rodině, byla by blbost jim dávat cukroví, které sami napečou...
Ale sprcháče a šampony opravdu neurazí. Taky není špatné udělat balíček z nějakého kousku kávy, capuccina, rozpustného kafete, případně přidat i čaje - třeba sypané, nějaký černý, zelený i ovocný, aby bylo na výběr.
Do toho pytlík oříšků nebo podobných mlsacích pochutin a máš balíček hned. :-D
A myslím, že s takovým balíčkem nikoho neurazíš a určitě ho nikdo nevyhodí... ;-)  :-)

4 Labanda © Labanda © | Web | 13. prosince 2011 v 12:16 | Reagovat

ahoj zlato chci tě jen poprosit o podporu v soutěži :-) omlouvám se, že prosím tímto způsobem ;-) http://labandasjana.blog.cz/1112/jupi-muj-soutezni-designe-je-ve-finale srý za reklamu

5 Neriah Neriah | 13. prosince 2011 v 13:05 | Reagovat

[3]:
To je ale dobrá inspirace, díky. U některých by to úspěch mít mohlo... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.