Sakra, to jsem zase jednou začla probírat odkazy, který jsem si vždycky někam uložila, protože jsem je nechtěla dávat do oblíbených tady na blogu. Řeknu vám, že jsem ještě pořád dost překvapená z toho, kolik blogů už není, kolik jich je, ale co se na nich změnilo, a nejvíc smutno je mi z toho, že u některých se nezměnilo nic a je to pořád tak strašně mizerný.
Nejvíc mě mrzí odchod Cady, respektive úplný zrušení jejího blogu. Měla jsem ji ráda, i když jsem u ní nezanechala ani jeden komentář. Chtěla bych, aby se měla jednou dobře, a ne tak, jak se má teď. Ale to je jedno. Nevím, jestli někdo z vás její blog znal, typla bych si ale, že ne.
Chybí mi ještě pár dalších, ke kterým jsem chodila, když mi bylo smutno, abych se rozesmutnila ještě víc, o některý mám trochu strach, protože to, co si prožívali, vůbec není sranda...
Ale to jsou ti blogeři, co když odejdou, už nikdy nedají vědět. ti, který si na netu jen tak nevygooglíte, když se rozhodnou, že nechtějí být nalezeni. Ačkoliv jeden čas jsem dokázala jednu blogerku stopovat asi po čtyřech blozích, pak už mi taky zmizela.
budu teda jenom doufat, že to u nich jednou bude lepší. Snad! I když vím, že je to naivní přání.
Dál...
Podívala jsem se na stránky základky a nestačila jsem se divit. Jednak tam přibyl další školní časopis, kterej vždy tvoří deváťáci, hm, no přibyl tam už v červnu, ale já tam strašně dlouho nebyla :D A taky, co se tam objevilo, tak nahrávky z přehrávek, kde hrajou žáci školy na hudební nástroje... Sice tam nejsou všechny, ale aspoň ta loňská. A nestačím se divit, co za děti tam přišlo, já nevěděla, že tam je filípek, ani že Nelinka hraje na flétnu, a u některých jmen jsem už nebyla ani trochu v obraze, od toho tu mám expertku, co tam ještě chodí, aby zodpovídala moje otravný dotazy ohledně toho, kdo je kdo :D Já vím, jsem už s tím asi otravná a divím se, že mě ještě neposlala někam, protože já otravná být umím, to ví každej, kdo mě trochu líp zná.
Dala bych vám odkaz na ty časopisy, ať se pobavíte, ale ne, to byste se museli smát i tomu, co jsem psala já kdysi dávno. Teď dát profesorce takovej ubohej sloh, vyhodí to z okna a dostanu pětku. :D Jak jsem tehdy mohla psát tak podivně, to doteď nechápu... Skoro žádná souvětí, krátký věty, nic neříkající popis... Ach jo. Nejradši bych to celý přepsala, kdyby to bylo možný. :D
Měla bych se asi učit, ale ne, to nechám na později, teď se ještě musím pobavit u těch časopisů, ještě jsem to všechno nepřečetla.
Vysvětlete mi někdo, proč mají všichni čas jenom ve středu. Celej tejden nemám moc co dělat, ale ve středu, to bych se musela rozčtvrtit, abych se dokázala sejít se všema, co touží po mojí přítomnosti.
Proč jedna dotyčná osoba soudí druhou dotyčnou osobu jenom podle toho, jakým způsobem učí o počítačích? Mě toho ta osoba naučila dost, a navíc, mně nejde jenom o tohle téma, dokážu se s ním bavit o čemkoliv a je to dobrej kamarád. Trochu starší, takže má na spoustu věcí už jinej pohled, dokáže mi poradit, můžu se mu svěřit... *Nepsala jsem o svěřování něco v tom předchozím článku?*
Ale tohle je zcela bezpečný. do školy se mnou nechodí a má už trochu rozumu na to, aby se choval takhle dětinsky a používal něco proti mně.
Dneska jsme byli na americký ambasádě a tam jsme poslouchali asi dvě hodiny angličtinu, který jsem skoro ani nerozumněla, takže doufám, že se ve středu nebude profesorka ptát, o čem že to bylo, já to nevím. dozvěděla jsem se akorát jednu jedinou věc - s angličtinou jsem na tom ještě hůř než hůř a měla bych s tím něco dělat!
David Bachmann | 
Verča | 
Není nad praxi... Přeci jen, profesoři mluví tak, abychom jim rozumněli, ale rodilí mluvčí, to je jiná.
Ahojky:) Mohl/a by jsi mi tady prosím hlásnout?? - http://www.periodanenitabu.cz/#/zapojse/galerie/2271 - Díky moc, klidně oplatím :)