Chcete-li mi sdělit něco, co se netýká článků (dotazy, návrhy, kritiku atp.), pište do zprávy autorovi nebo do návštěvní knihy.

Syndrom nenechavých chapadel

23. května 2012 v 21:04 | Kanibal |  Útržky života
Zdar. Ani byste nevěřili, jak těžký pro mě je teď napsat tenhle článek. Těch nedokončených verzí mám několik, ale ani jedna z nich není ta pravá. Někde toho prozrazuju moc, někdy zase skoro nic neříkám... Nevím, jak svoje myšlenky zformulovat, abyste je pochopili. A pak si zase říkám, co na tom vlastně záleží, vždyť si sem můžu psát co chci... A je úplně jedno, jestli to někdo pochopí.
Jenomže, moje nespokojenost mi dává najevo, že mám tento článek psát tak dlouho, dokud nebude aspoň trochu normální - alespoň z mýho hlediska ano.
Teď přemýšlím, jestli se něco podobnýho o některým z mých článků dá říct, ale na tom nezáleží.
Když tohle píšu, vlastně ani nemám chuť sdělovat svoje zážitky, protože jich bylo tolik a já nevím, jak začít.
Že by nadpisem článku?
Začalo to celkem nevinně na cykloturisťáku, kde jsme se třídou a ještě jinou třídou byli. To, že byl celý pobyt děsivý, prozatím ponechám stranou. Ten první den jsme si tak nějak povídali a musím říct, že to bylo fajn. Mohla jsem tak spolužáky poznat úplně z jiný stránky, než obvykle ve škole. Od tý doby jsem už byla jenom kanibal, spolužák devítiocasá liška a další raději jmenovat nebudu. Všichni si museli (a musí stále) dávat pozor na mou speciální vražednou vidličku, která se po celou dobu těšila, až někoho probodne. Třeba ty prváky, co s náma byli. Tehdy taky vznikl název článku, ačkoliv kde se vzal, to už radši netuším. Říkali jsme toho totiž tolik... A nic z toho nedávalo smysl. Ne, že by to někomu z nás vadilo. xD
Vtipní byli prváci, kteří si koupili pivo a pak je chytila policie. Skoro mi až bylo líto, že jsem u toho nebyla, protože jejich reakce stála za to.
Další, tentokrát poněkud děsivější zážitek, se stal někdy další večer. My si takhle sedíme v jídelně, pijeme Kofolu a kecáme, vedle u stolu sedí dělníci ubytovaní ve stejným penzionu a jedna z prvaček si obleče zelenou pláštěnku a jde se v ní ukázat profesorům sedícím téže v jídelně, tvrdíc, že jsou to svatební šaty. Dělníci se dívají poněkud... Zaraženě a profesoři se div nechtějí schovat pod stůl (a nejen oni). :D
Jeden večer taky došlo na hraní flašky, nicméně jen na otázky, protože úkoly mě vždy děsily. Měla jsem problém s vymýšlením něčeho, co by mě fakt zajímalo a normálně by mi na to člověk neodpověděl. Jeden ze spolužáků to schytal nejvíc, chudák. Asi proto, že přísahal, jak bude ve všem upřímný.
Ptala jsem se ho, do jaký knižní postavy se zamiloval a chtěl ji mít ve skutečnosti. :D Asi tehdy mě začal nenávidět. xD
I přesto však, když se ho jeden kluk zeptal, kdo mu připadá z celýho pobytu nejnormálnější, řekl mě, což doteď nechápu a ještě mi to bude muset vysvětlit.
Největší změnu jsem ale registrovala u spolužačky, jediný další holky ve třídě. Normálně je dost nekomunikativní kvůli jejímu zadrhávání v řeči a některým negativním reakcím okolí, ale tady se rozmluvila. Skoro jsem ji ani nepoznávala.
Měli jste ji vidět, když si koupila v restauraci horkou čokoládu.
Skoro jsem měla podezření, že do ní přihodili nějakou drogu. Z její v tu chvíli špatný nálady se totiž najednou stala extrémně dobrá a její chválu jsme se spolužákem poslouchali po celou dobu, kdy jsme v restauraci pobývali.
"Jé, ta čokoláda je ale dobrá. A ta šlehačka. Hmmm, já si dám ještě jednu," opakovala neustále dokola myslíc si snad, že nás tím přiměje taky si ji koupit. Nejvíc mě ale beztak pobavila věta, že by nesnesla, kdyby v tu chvíli umřela a ta čokoláda by byla nedopitá. :D
Komentář si zaslouží ještě návštěva knihkupectví. Spolužák se přihrnul k regálu s fantasy, kde fantasy nebylo, alespoň ne knihy, co by za něco stály. Za to ale našel cosi s názvem Deník úúúplně obyčejnýho upíra nebo tak nějak. A začal předčítat.
Moc si z toho nepamatuju, protože větší šílenost snad už ani existovat nemůže. Ale stačilo něco ve stylu:
"Šli jsme na výlet a já po cestě upadl, což byla otrava, protože jsem si zlomil ruku a než to srostlo, trvalo to dvě minuty a to bylo trapný."
Hystericky se chechtat, brečet, probodnout autora vražednou vidličkou - co si vybrat? Doteď nevím.
Prosím, řekněte mi, že jste to nikdo nečetl. Prosím. :D
Co vám tak ještě sdělit...
V pondělí jsem se byla podívat u maturit. Heh. Sakra. Asi tak bych charakterizovala svoje dojmy. Já prostě neumím mluvit. A neumím a je mi jedno, že ostatní říkají, jak to příští rok zvládnu. Třídní říkala něco ve smyslu, že se tam máme jít podívat, abychom nasáli tu atmosféru. No, to se povedlo... A já už teď vím, že se budu učit až na poslední chvíli, kdy to bude k ničemu. A i když to vím, uvědomuju si, že s tím asi nebudu mít vůli něco udělat.
Mimochodem, poraďte... Jak se zbavit někoho, kdo už vlastně ani moc neotravuje, ale to jen proto, že nechodím na skype? Já ho nechci mazat, protože nemám chuť vysvětlovat, proč jsem to udělala, ale zároveň tam nemůžu jít, protože by hned začal... Jak se mám, že má o mě strach atakdál. Prostě samý kraviny. Někomu možná přijde fajn, když má o něj někdo starost, nicméně já mezi ty jedince nepatřím. Spíš mě to ještě obtěžuje. Ale to je asi jenom nějaká moje prapodivnost... toho si nevšímejte. xD
Jo a ehm, snad se příště ozvu dřív než skoro za měsíc. Ale když já prostě psát nemohla.
A: Mohla, ale nechtěla.
N: Buď zticha.
A: Nene, ani mě nehne. Jednou sem ze zlomyslnosti dám to, co psala...
N: Jdu to smazat.
No nic, jdu se učit biologii a přemýšlet nad tím, jak profesorku přemluvit, aby to tu s náma ten poslední rok dotáhla... Já prostě nechci jinou, nechci!
PS: Jsem šťastná. Konečně budeme mít příští rok volitelný předmět, který chci a ne nic, na co bych nadávala, ačkoliv i na literárním semináři určitě najdu nějaký to negativum...
 


Komentáře

1 Verča Verča | E-mail | 24. května 2012 v 11:25 | Reagovat

Přísahám, že Deník úplně obyčejnýho upíra jsem nečetla a ani číst nehodlám.:-D
To s tou spolužačkou: čokoláda dělá divy.:-D Ono to ttak v životě bývá, že se někdo nějak projevuje, respektive, že si o někom něco myslíme a pak se stane něco, co naše myšlenky a úsudky pošle doháje.:-D
O matuře mi ani nemluv (jo jo, tys vlastně nemluvila, ok, tak nepiš). Čeká mě to za týden a bude to velký - předvedu tam velký kulový.:-D
A teď jsem zapomněla, co jsem ještě chtěla napsat. Počkej, jdu se mrknout na konec článku, snad si vzpomenu.:-D
Jooo, už vím!!! Literární seminář jsem měla jako volitelnej předmět dva roky a bylo to fain. Jednak jsem se donutila ččíst povinnou četbu, viděla jsem pár hezkých a pár nesrozumitelných (ach ty tytulky:-D) filmů a hlavně to byl jeden z mála odpočinkových předmětů. Teda až na seminárku. Z té jsem dostala čtyřku, ačkoliv jsem na tom poctivě makala tři dny. No vím, že tři dny jsou z cca 365 dnů, který jsme na to měli poněkud málo, ale co... snaha byla.:-D
P.S Sakra, v tom komentu je zas chyb... kašlu na to, nechce se mi to opravovat.
Užívej sluníčka (nemáš ty nábhodou ráda zimu?). Myslím, že jo, ale ani mi to neříkej, nebo ti koupím Deník úplně obyčejnýho upíra.:-D
Mějse, směj se a drž mi příští týden palce.:-)

2 Verča Verča | E-mail | 24. května 2012 v 11:27 | Reagovat

Jo a jestli se tu objevíš zase až za měsíc, tak ten Deník dostaneš stejně a to i kdybys mi tvrdila, že chceš žít na poušti.:-D

3 Nancy Farraigeová Nancy Farraigeová | 24. května 2012 v 13:24 | Reagovat

zdá se, že sis to docela užila, což je fajn. čokoláda je magická
ten deník teda zní fakt dost děsivě... jaký blbosti jsou to lidi schopný napsat...
literární seminář? jé, taky bych brala! rozhodně lepší, než chemie, která člověku stejně k ničemu neni, pokud se tomu nechce věnovat...
a koukej se tu taky někdy brzy ukázat! :-D takhle si na měsíc zmizet, no co to je? :-D
ps: nebylas minulej tejden na knižním veletrhu?

4 neriah neriah | Web | 24. května 2012 v 15:00 | Reagovat

[1]:
Ahoooj... :D Ty maturuješ až příští týden? Tak to se vzorně uč, abys jim ukázala, jak je Verča chytrá. :D Mně se to směje, když mě to čeká až za rok... Z čeho maturuješ?
Eeem, seminárku? To mě snad nečeká :D Chyby neřeš.
Mimochodem, dostala jsem se k přečtení tý tvojí povídky a hrozně se mi líbí. Máš dobrý styl psaní, ani přehnaný popisy, ani moc stručný... Pokračovánííí! :D
Mimochodem podruhý: chci žít v ledničce.
A mimochodem potřetí: jestli neodmaturuješ, deník koupím já tobě. :D
A mimochodem po čtvrtý: i tak je to ale dobrá motivace, proč psát.

[3]:
No, já si říkám, že jestli lidem vychází takový věci, tak si taky vydám knížku, protože se mezi tí mvším ztratí. :D:D Dřív by se tohle člověk styděl vydat a dneska? Škoda mluvit...
Původně jsem chtěla zmizet na delší dobu... Ale krize je zažehnána. :D Teda snad.
Jo, tak to jsem nebyla, ačkoliv moje touha tam jít byla veliká. Jenomže nevyšlo to... A sama bych se tam beztak nevydala nikdy :D Tys tam byla?

5 Verča Verča | E-mail | 24. května 2012 v 17:10 | Reagovat

[4]:Mimochodem: mě se to taky líbí, ale už fakt nevím o čem to mělo bejt.:-D Ale mám rozepsaný dvě další, tak snad bude chuť v tom pokračovat.
Mimochodem podruhý: já v mikrovlnce. Škoda, že máme přestavěnou kuchyň, protože kdysi jsme měli mikrovlnku na ledničce, tak bychom byly sousedky.:-D
A mimochodem potřetí: sakra!!! Nejdřív jsem chtěla napsat doprdele, ale rozhodla jsem se být slušná.:-D Ty mě děsíš. Já totiž na tu maturu fakt nic neumím (bez přehánění). Prostě jsem se nedokázala do učení dokopat. Ale díky tobě to budu muset rychle napravit, protože Deník fakt nechciii! takovouhle negativní motivaci jsem nečekala.:-D
Mmimochodem počtvrtý: to bych řekla. A kdyby se ti to náhodou zdálo málo, přikoupím slavnou ságu Twilight.:-D:-D

6 neriah neriah | Web | 24. května 2012 v 17:55 | Reagovat

[5]:
To je škoda, protože ten příběh začal hezky a hned v člověku podnítil představivost... Taky bych chtěla někdy něco takovýho vymyslet. :D Chuť určitě bude, protože jestli ne, koupím ti eeem... Třeba Akademii Evernight a ne, neptej se mě, co to je, snad jen že taky o upírech a zároveň je to slátanina všeho možnýho :D A když neodmaturuješ, tak k tomu budeš mít speciální balíček Upířích deníků (je jich už asi deset?), tak budeš mít co dělat :D:D U nás v kuchyni jsou mikrovlnka a lednička hned vedle sebe, tak pojď k nám. A z čeho že to vlastně maturuješ?

7 Nancy Farraigeová Nancy Farraigeová | 24. května 2012 v 18:47 | Reagovat

[4]: když člověk a něco takovýho narazí, když už nic jinýho, alespoň zmizí strach, že se mu nepodaří něco vydat, až bude mít co... :-D
tak na to zapomeň, mizení ti zakazuju!
i když já mam co řikat, vlastně jsem taky měla v plánu... ne přímo zmizet, ale řekněme trochu to omezit...
to je škoda, bylo to jako vždy super! jojo, skoro na poslední chvíli, ale byla jsem tam. spolu s rodinkou jako každý rok. :-D

8 Verča Verča | E-mail | 24. května 2012 v 20:57 | Reagovat

[6]:Ze zemáku (ještě teď si vzpomínám, jak mi učitel v druháku řekl, stačí, když mi aspoň něco řekneš, stejně z toho maturovat nebudeš, nebo na to, když se mi rozsypaly všecky zápisy a já si řekla: "To je fuk, stejně ze zemáku maturovat nebudu":-D). No a teď to to musím skládat jak puzzle. Dál maturuju  povinně i nepovinně (ale nejradši bych odmaturovala po víně, páč víno miluju:-D) z čejáku, z ajiny (škoda, že se nemůže mluvit česky:-D) a ze ZSV (tady doufám, že si nevylosuju nic z práva, ekonomie, filozofie, snad jen kromě úvodu, takže vlastně doufám, že si vylosuju jednu ze čtyř otázek, který aspoň trochu umím, z třiceti).:-D

9 neriah neriah | Web | 24. května 2012 v 22:42 | Reagovat

[7]: No já si říkala, že na blog taky moc nepíšeš a čím to asi je. :D Já svoje psaní naštěstí omezovat nemusím, protože zas tolik toho na blog nehážu, pokud se zrovna v jeden den nesejde hromada knížek.
A máš nějaký knižní úlovky? :-)

[8]:
Nad zemákem od pondělka taky uvažuju, zsv je jednoduchý, snad... Když to není ta ekonomie nebo polytologie, nevím, jestli jste ji měli :D Anglinu děláš tu školní? Já bych se jí ráda vyhla, i když vím, že to není moc reálný... A čeština je fajn,i když sranda to taky není. Tak se hezky ještě uč, abys všechno uměla. A dám ti jednu radu: nemysli na to, jakou otázku si stoprocentně nepřeješ - pokud na to budeš myslet, vytáhneš si ji. Zkušenost některých kamarádů. :D

10 Verča Verča | E-mail | 25. května 2012 v 10:59 | Reagovat

[9]:Jo, tak to bývá. Já si jich nepřeju hafo, takže na to nemyslím, páč bych samým přemýšlením ani nemohla spát.:-D

11 neriah neriah | Web | 25. května 2012 v 13:16 | Reagovat

[10]:
Pořád mi přijde lepší nechtít otázek víc, než pouuze tu jednu. :D Protože to je pak něco pro zákon schválnosti. Držím teda palce, ať si vytáhneš jednu z těch, který zrovna umíš. :D

12 Rita Sinistra Rita Sinistra | Web | 9. června 2012 v 0:09 | Reagovat

Hehe, maturita. Tu jsem dělala 16. 5., naprosto hysterická, a zařekla se, že dokud nedostanu poslední výsledky, nebudu psát na blog (už mě to ale začíná dost štvát, protože 25. 5. už mělo být výzo, ale slohy furt nikde!! :D) Takže toto pravidlo asi co nevidět poruším :-)) Jinak je to naprostá pohoda, čekala jsem horor, sekání končetin, trhání hlavy a nakonec to vypadá i na to vyznamenání, takže neboj - a učila jsem se poctivě kolik měsíců před termínem a beztak jsem den před tím hororem byla totálně, ale fakt totálně vygumovaná, takže to taky neřeš!! :D Ale ten vejlet ti docela závidím. My měli letos jen takovou menší rozlučku s učiteli, nikam se nejelo, ale i tak to bylo prostě skvělý a klidně bych si to se všemi zopakovala :)

13 neriah neriah | Web | 10. června 2012 v 19:12 | Reagovat

[12]: No jo, ale aspoň ses učila. Já mám jeden obrovskej problém - neumím se učit. Jednak se k tomu neumím donutit a pak se na to soustředit a něco si zapamatovat. Vždycky se nechám něčím rozptýlit a pak mám smůlu. Momentálně beztak propadám, takže se možná k maturitě ani nedopracuju :D
S těma slohovkama je to děs, všichni na ně pořád čekají... Doufám, že příští rok, jestli se mě to teda bude týkat, v tom nebude takovej bordel, i když tomu nevěřím

Naše třída si prý udělá ještě jeden poslední výlet na začátku září, nejspíš o víkendu a pak až taky rozlučka... Alespoň tak jsme to zatím domlouvali, ale nevím no

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.