Chcete-li mi sdělit něco, co se netýká článků (dotazy, návrhy, kritiku atp.), pište do zprávy autorovi nebo do návštěvní knihy.

Tak tam se s dovolením nepřizvu.

25. května 2012 v 18:53 | Neriah |  Útržky života
...řekla jsem, jakmile mi K. povyprávěla, koho chce mít Teri na oslavě narozenin. Vyznělo to dost divně, protože já nejsem zrovna někdo, kdo by se bez pozvání někam vnucoval. Nicméně, ta hláška se okolí líbila, ani nevím proč, tak ji sem musím dát.
V poslední době pociťuju, jak to ve mně vře, ten vztek, kterej jako flegmatik umím ovládnout, ale jednou za čas vybuchnu a ve vzteku řeknu i to, co by mě nikdy nenapadlo.
Zapříčiňuje to několik zdánlivě nesouvisejících a hlavně ne zas tak hrozných věcí.
Nemám ráda, když se o mě někdo přehnaně bojí a pořád mi píše, jestli jsem v pořádku a když pět minut neodpovím (no pardon, tak jsem byla zrovna zkoušená a nebyl čas, mimochodem, dostala jsem dvojku a to jsem si to ani jednou nepřečetla), tak z toho hned šílí, že jsem div ne mrtvá nebo jakýma představama to trpí. Pak se ještě ptá, jestli mi může zavolat, ale já s ním mluvit rozhodně nechci, nestojím ani o lítost, ani o neustálý omluvy za nic a už vůbec ho nechci vidět, i když jsem mu slíbila opak a nechci ho vůbec řešit, což ovšem nejde, když mě neustále otravuje.
Spolubydlící mě deptá už svou přítomností, ale co mě teď nehorázně vytáčí, tak to, že když otevřu okno dokořán a jdu na minutku pryč, hned to okno zavře na ventilačku, aby mohla poslouchat tu svoji hudbu a dělat přitom prapodivný pohyby. Aspoň tak si to odvozuju já, protože proč by to jinak zavírala, zvlášť, když je v pokoji přímo tropický vedro, než že nechce, aby na ni bylo do toho pokoje vidět.
Trošku mě vytáčí i K. Tím, že se na ni nemůžu vždycky spolehnout. Že někam s jednou holkou jde a nechá mě stát na ulici na cizím sídlišti, kde to vůbec neznám a čekám tam pak čtvrt hodiny než se vrátí. Tím, že neumí poslat někam kluka, kterej si myslí, že si na ni může dovolit všechno a ještě mu na ty jeho kecy odpovídá a pak je akorát vydeptaná. Tím, že neustále řeší to, že Teri řeší Martínka, čímž ho vlastně taky řeší, i když tvrdí, že zmínky o něm ji štvou.
Vím, že něco si beru možná moc, ale jak se to začne všechno hromadit, vnímám to trochu přecitlivěle.
A do toho mě ještě seřve v autobuse nějakej chlap, protože jsem si sedla na jeho místo k oknu, kde on měl místenku. Já teda nevím, ale přijde mi dost divný sedat si směrem do uličky, složit tam svoje batohy a pak, když někdo přijde, všechno odklidit, aby mohl projít a totéž opakovat při jeho výstupu, protože šel dřív než já. A na omluvu a návrh, že já se s ním teda klidně prohodím, takovým naštvaným tónem řekne, že to zase nemusím. Tak co ti lidi vlastně chtějí? Já se v nich vážně nevyznám...
Na druhou stranu to zase vyvažuje pár radostí, jako třeba to, že brácha úspěšně udělal svářečský zkoušky, což mě, přiznám se, dost překvapilo, trošku jsem ho podcenila. Teď je ovšem otázkou, jestli mu to k něčemu bude a popadne příležitost jít pracovat, i když trochu dál než doposud.
Dneska mě profesorka pochválila, že se v angličtině zlepšuju. Mně to teda zrovna nepřijde, ale brát jí to nebudu. Mám spíš pocit, že si mojí maličkosti všimla teprve teď, protože mě začala nějak moc vyvolávat.
V neděli si konečně koupím novej batoh na notebook, už ho potřebuju. Ten starej se tak trochu rozpadá a nejsem si jistá, jak dlouho by ještě vydržel.
Miluju dnešní počasí. Fakt. Ani moc horko, ani zima, i když mamka mi tvrdí, že je hrozná kosa a ať si zavřu okno. Ani mě nehne!
Získala jsem zas další inspiraci na čtení.
Sapkowského kánon fantasyje rozhodně něco pro mě. Od včerejška ty knížky projíždím, dávám dohromady to sehnatelnější, nadávám na to, že většina není v knihovně a stydím se, že toho tolik neznám.
Něco z toho mě dokonce zaujalo natolik, že jsem měla chuť hned začít číst, jenomže žádná z knih za mnou na intr nepřišla.
Aspoň mám pro jednou na čas co dělat. Tuhle pro mě povinnou četbu si nechám líbit.
Zase se mi zdají dost chaotický sny. Vysvětlete mi někdo, proč ke mně vždycky ve snu mají výtahy negativní vztah? Vždycky mě buďto vyklopí za jízdy a neptejte se mě, jaký to je, nebo se někde zasekne a já tam čekám sto let. A nebo se ho prostě bojím, jako nějaký živý bytosti.
Podivuju se, že jsem vydržela tak dlouho nenapsat, zvlášť když inspirace bylo tolik. Ale většinou jenom tehdy, kdy nebyla možnost si cokoliv poznamenat. Zase mě chytá nějaká psavá nálada, takže tu budu otravovat nezdravě moc. Teď už bych ale mohla svůj blábol ukončit, jdu se totiž konečně najíst (proč říkám konečně, když nemám hlad, to netuším).
 


Komentáře

1 Verča Verča | E-mail | 26. května 2012 v 15:05 | Reagovat

Proč říkám konečně, když nemám hlad, to netuším.:-D
Jé, jen hezky otravuj (ty to ani škaredě neumíš:-D). Já si ráda počtu

2 Lizz Lizz | Web | 26. května 2012 v 16:23 | Reagovat

Ahoj :D
Není za co :D
Hlsa nože si přečti, je to sranda a má to další dva díly, jen doufám, že ten zbytek mají v knihovně taky. Teda jasně, ten druhej jo, ale... známe to tady. xD
Jo, Anita. :D Vážně ten ženatej Edward tam to... Ne, na něco takovýho si jen tak nezvyknu. xD
No já jsem to viděla jakože film v televizi... ALe musela jsem se na něj dívat asi na třikrát, protože dejte film večer a dejte do něj reklamu. Nikdy ho nedokoukám, dokonce ani když jde o něco takového jako je třeba tohle nebo Hannibal nebo tak. xD
Výbuch byl moc fajn. :D
Jo, je pravda, že jsem jí četla asi na dvakrát nebo třikrát, protože prostě... Nespavost byla unavující. xD
Jo, moje citoslovce... No, tentokrát jsem je aspoň vyjádřila normálně, většnou skončím u: sahflkjsadgfhadgfs. XD
Jasně, že dodám. :D Tímhle jsem jenom zabila další část času předtím než jsem se dokopala k tomu vytahnout papíry s věcmě k matuře. :D
Jo, paměť je mrcha, co si budeme povídat, ale tak buďto to nebylo důležitý a nebo si časem vzpomeneš :D

3 neriah neriah | Web | 27. května 2012 v 1:16 | Reagovat

[2]:
Ale je... No, známe knihovnu. Zrovna teď s ní nemám nějak zvlášť dobrý zkušenosti. :D Proč tam skoro nic nemaj? *vzteká se*
Já si taky nemohla zvyknout a nejdřív jsem měla dojem, že čtu asi úplně jinou knížku, protože něco takovýho? xD Jak já reklamy nenávidím. Vlastně si ani nevzpomínám, kdy jsem si šla sama od sebe pustit televizi. To bylo možná ještě tenkrát, kdy fungovala ta u mě v pokoji a to už pár let bude. :D Dokonce jsem ani netušila, že vysílali Červenýho trpaslíka a dozvěděla jsem se to až někdy teď. :D
No jo, pro hrdiny mohla být nespavosst fakt hrozná, ale já měla opačný problém - udržet se vzhůru. Ale když to shrnu, nebylo to zas tak hrozný. Pořád jsou i horší knížky.
sahflkjsadgfhadgfs bych nechtěla vyslovovat. xD :D Ty maturuješ až teď? *nějak má pořád zafixováno, že u nás už se maturovalo a podivuje se, že někde ještě ne*
Dneska se mi dokonce zdálo, že jsem maturovala už letos. :D Už mě to straší i ve snech a to mám ještě rok čas. xD
No, důležitý to bylo... Ale zároveň si to množství nejsem schopná zapamatovat. Vybavím si tak možná pět knížek. A to je přece jenom trošku málo... Měla bych si to už fakt někam poznamenávat (někam, kde to určitě najdu) :D.

4 nel-ly nel-ly | Web | 4. června 2012 v 14:51 | Reagovat

Já na ten kánon už narazila kdysi a no... myslím, že mám stále hodně co dohánět :-D
tak jasně Tolkien, Lewis, Updike, King a jeho dračí oči, Princezna nevěsta mě nezaujala a samozřejmě jsem moc ráda za Pottera a Gaimana, ale jinak...
no, je jasný, že na čtení toho bude vždycky dost, i když v poslední době jsem se pro změnu usídlila u trochu jiného "fantasy" :D eh
ale chybí mi tam Goodkind, podle mě by si Meč pravdy místo v tom seznamu určitě zasloužil

5 neriah neriah | Web | 4. června 2012 v 15:25 | Reagovat

[4]: Já mám taky co dohánět, byla jsem až zděšená, kolik toho neznám :)
Problém je ale v tom, že spoustu knih nemůžu nikde sehnat.
Meč pravdy jsem nečetla... Další na seznam... Kdy vyšel? Jestli to nebylo třeba později než psal Sapkowski ten kánon.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.