Chcete-li mi sdělit něco, co se netýká článků (dotazy, návrhy, kritiku atp.), pište do zprávy autorovi nebo do návštěvní knihy.

Červenec 2012

Day 11: Kniha od tvého oblíbeného autora

28. července 2012 v 23:54 | Neriah |  30 day book challenge
Tady můžu říct naprosto cokoliv... Mohlo by se zdát, že je jednoduché něco vybrat, ale není tomu tak. Buďto je výběr příliš velký, nebo mě naopak nenapadá vůbec nic - nikdy si nevyberu. :-)

Sergej Lukjaněnko - Hlídky

Hlídky jsem chtěla zmínit už dříve, ale pokaždé se mi tam vecpala jiná kniha. Nicméně myslím, že pro ně přišel ten správný čas, protože Lukjaněnko můj oblíbený autor určitě je. Četla jsem toho od něj víc a líbí se mi, jak do svých příběhů vkládá myšlenky, u kterých je opravdu třeba trochu uvažovat, jinak by člověk nepochopil, o čem to vlastně píše.
Hlídky jsou od něj asi nejznámější,i když on sám je nerad, že lidi znají jenom ty. Když jsem o tom tenkrát četla, trochu jsem se zastyděla a rozhodla se od něj přečíst i něco dalšího... A rozhodně jsem nelitovala. Ale přiznám se, že Hlídky mi v paměti i přes jeho další knihy utkvěly asi nejvíc...
Jako poslední jsem teď dočetla Nanečisto (teď jen sehnat druhý díl), což je kniha, z které mám hodně rozporuplné pocity - víte, začátek byl tak vtipný... Lidi ve vlaku se nejspíš trochu podivovali, proč že se to tak směju... Ale nakonec nabrala vážnější tón, kde i zůstala, i když občas tam nějaká ta vtipná scéna byla.
Doufám, že se brzy dostanu i k jeho dalším knihám.
No a teď potřebuju radu... Mám napsat, jaká kniha nejvíce připomíná můj život... Co myslíte? Poraďte mi nějakou - pokud možno hodně chaotickou a zmatenou, protože taková jsem já.
Jinak se u tohoto bodu zaseknu a dál už se nedozvíte nic (a to neberte jako výhružku, ale jako fakt). :D
*Přečetla si další dva body a zjistila, že budete muset poradit i pak*
Zároveň tedy můžete přemýšlet i nad tím, jaká postava je mi nejvíce podobná. Já ji teda asi zatím neobjevila.

Všude dobře, doma nejlíp

23. července 2012 v 18:11 | Neriah |  Útržky života
Dnes jsem se vrátila z týdnového výletu u babičky. Bylo to několik hodně rozporuplných dnů, kdy jsem se buďto nudila, byla jsem naštvaná nebo mě něco mrzelo... A řekla bych, že smsky, které jsem neustále psala, obsahovaly víc slov, než kolik jsem jich řekla, nepočítám-li den, kdy jsem se sešla s Verčou, to jsem nevěděla, kdy mám s mluvením přestat a klidně bych tam vydržela i do půlnoci.

Day 10: Kniha, která změnila tvůj život

21. července 2012 v 20:00 | Neriah |  30 day book challenge
A pozor... Je to tady. Už to nemůžu déle odkládat.

Joanne K. Rowlingová - Harry Potter (celá série)

Myslím, že nikdo nikdy nebude tak úplně schopen pochopit, co vše mi tahle kniha dala.
Svět, který mě pohltil na několik dlouhých a úžasných let. Získání několika dobrých přátel. Závislost. Touhu si něco podobného prožít.
Rozvíjení fantazie. Nebýt Harryho, nikdy by neexistoval tento blog. Neobjevila bych zálibu ve psaní.
A díky blogu se můj život změnil opravdu hodně.
Srdcová záležitost, bez které bych se nikdy nedostala k fantasy a nynějšímu životu...
Je to taky kniha, kterou jsem četla hodněkrát... Nikdy jsem žádnou nečetla tolikrát, jako tuhle. A vždy jsem objevovala něco nového, co předtím nebylo důležité nebo jsem si toho nevšimla. A po ukončení série jsem neměla daleko k slzám. Ne kvůli tomu, jak to zkončilo... Ale pro to, že jsem si uvědomovala, že další díl už nikdy nebude. Byla jsem vytržena ze světa, z kterého jsem být vytržena nechtěla a tak jsem se do něj musela neustále vracet, aniž bych to nějak dokázala ovládat.
Tahle kniha by si zasloužila, abych o ní psala ještě déle, ale pro některé pocity neznám slova...
A ačkoliv je to pro některé blbost, pro mě tahle knížka opravdu hodně znamená.

Day 09: Kniha, ze které ti je špatně

20. července 2012 v 20:00 | Neriah |  30 day book challenge
Mě je těžké něčím vyloženě znechutit, dokonce tak, aby mi bylo špatně. Nemám problém číst o lidských orgánech rozstříknutých po zdech, nějak jsem si vytvořila imunitu... Pravdou ale je, že několik knih by se nejspíš našlo, pokud bych zabrousila do autobiografií, což i tak budu muset udělat - z fantasy není nic, z čeho by mi bylo špatně, pokud nepočítám naprosté ničení tohoto žánru - to však považuju spíš za trestuhodné a nikoli nevolnost vzbuzující věc.

Ulla Fröhlingová - Byla jsem otrokyní v satanské sektě

Jestli mnou něco otřáslo, tak tahle kniha... Nezvládla jsem ji dočíst a v nejblížší době to ani neplánuju. Bylo mi z ní špatně hlavně psychicky, protože aby se něco tak otřesného dělo, to je děsivé. Já už takových příběhů načetla dost, většinou se týkaly znásilňování a týrání, ale nic takhle extrémního (ne že bych chtěla posuzovat, co je extrémní a co ne - všechno je to hrozné bez ohledu na cokoliv).
I přesto se tahle kniha hodně lišila. Možná tím, jaký dopad to všechno mělo na psychiku dané osoby...

Day 08: Kniha, která tě děsí

19. července 2012 v 20:00 | Neriah |  30 day book challenge
To je až překvapivě lehké. xD

Stephen King - Řbitov zvířátek

Nejspíš jsem mohla říct Osvícení, a byla by to taky pravda, ale Osvícení na mě nepůsobilo takhle. Rozhodně mě po jeho přečtení něděsila naše kočka otírající se mi o nohy. Nenáviděla jsem se za to, že jsem tu knihu četla, alespoň po jistý čas. víte, když si jdete v noci odskočit a vyskočí na vás kočka, která měla v knize zajímavou roli... xD No bez komentáře. A pravdou je, že to nebyla jediná věc, která mě děsila. Na druhou stranu, v tuto chvíli by mě nevyděsilo nic z toho, leda že bych si knihu oživila, což nemám v plánu.

Day 07: Kniha, ze které umíš recitovat/citovat

18. července 2012 v 20:00 | Neriah |  30 day book challenge
Další těžká otázka... Já totiž na konkrétní pasáže nemám dobrou paměť, a abych něco dokázala citovat, musím mít knihu právě dočtenou. Po čase většinu z toho zapomenu...

Karel Jaromír Erben - Kytice

No, neříkám, že dneska bych vám něco směle zarecitovala... xD Pravdou je, že to platilo spíš dřív, byla jsem touto knihou naprosto uchvácena. A ani mi nevadilo se z ní něco učit ve škole, což je výjimka. Jinak jsem totiž neměla motivaci se něco učit zpaměti, dokonce jsem se nebyla schopná učit básničky na recitační soutěže, a když už jsem se něco naučila, vždycky jsem to zapomněla hned potom, co jsem to odkecala. Někdy jsem mívala výpadky přímo při recitaci, což zapříčinilo nejeden trapas.

Day 06: Oblíbená YA kniha

17. července 2012 v 20:00 | Neriah |  30 day book challenge
No, načetla jsem jich už dost a je těžké vybrat nějakou hodně oblíbenou... Jistě, líbilo se mi jich dost a někdy i překvapivě to, co bych do sebe neřekla... Přesto si ani jedna z nich nezaslouží být zde uvedena. Nakonec jsem ale vybrala (jak jinak)

Catherine Fisher - Inkarceron

Než jsem se k téhle knize dostala, četla jsem na ni opravdu spoustu chvály, tak jsem se nemohla dočkat. A musím říct, že moje očekávání nezklamala ani náhodou. Vlastně právě naopak - mile mě překvapila.
Rozhodně se od těch tisíců ostatních liší. Její téma je vlastně odlišné nejvíc, jak to jen jde. Představte si, že tam není žádný upír. A žádný nesmrtelný a krásný mladík. A žádná střední škola. Už to samotné je důvod k radosti, nicméně pořád by mohlo hrozit nebezpečí, že se z toho vyklube něco mnohem horšího. Ale nakonec čtenář zjistí, a to už po první stránce, že se rozhodně nebude jednat o pochybný milostný trojúhelník nebo něco mnohem děsivějšího. Kniha totiž nezačíná zrovna vesele. Právě naopak - spíše trochu temně a tím čtenáře navnadí, aby ji četl i dál.
Hrozně se mi líbilo vykreslení celého Inkarceronu. A i to, že hlavní postavy byly takové, jaké byly. Finn by se asi nedal označit jako kladný hrdina - zachránce světa.
Příběh navíc není tak úplně jednoduchý na čtení, jako ostatní YA knihy. Člověk nad ním musí přeci jen trochu přemýšlet, aby se v určitých pasážích zorientoval. Inkarceron je vlastně trochu náročnější na fantazii a ne každému může sednout.

Day 05: Kniha, ve které bys chtěl/a žít

16. července 2012 v 20:00 | Neriah |  30 day book challenge
Ups... Nechci říct Harryho Pottera (protože ho potřebuju do dvou jiných otázek), ani nechci uvádět další knihy, které se mi vybaví, protože je budu potřebovat uvést taky později.
Víte, těch světů, kde bych chtěla žít... Těch je doopravdy hodně. Vlastně bych si chtěla část života prožít v každém z nich. xD Většinou jako nezávislý pozorovatel, ale někdy se zapojit by taky nebylo špatné. Je jich tolik a jsou všechny tak geniální... Bohužel jich musím spoustu zavrhnout, protože je musím nastrkat jinam a já si slíbila, že se v ničem opakovat nebudu.

Patricia Briggs - Mercy Thompson

Moc na výběr jsem nakonec neměla. Proč bych chtěla žít zrovna v tomhle světě, když sama Mercy neustále bojuje o život díky nějakým nadpřirozeným potvorám? Možná proto, že já nejsem/nebyla bych schopná proměňovat se v kojota a třeba bych žila normální poklidný život...
Ale nebuď naivní, vždyť tu chceš žít právě proto, že tu jsou vlkodlaci a taky fae. Takže by ses určitě někam připletla a ani bys nevěděla, jak k tomu došlo.
Pro mě zatím nejlepší série o vlkodlacích, jakou jsem kdy četla. Mám je určitým způsobem raději než upíry, možná proto, že o těch je toho napsáno dost a dost, zatímco o vlkodlacích se mi knihy shání těžko. A ačkoliv se v téhle sérii upíři vyskytují také, nejsou zas tak špatně podaní. Třeba se Stefanem bych si ráda popovídala o upírské literatuře. :D
A pak jsem si oblíbila fae. Třeba se Zeem Adelbertsmiterem bych si popovídala docela ráda.
A kdo by se nechtěl seznámit s Adamem, že jo... :-)

Day 04: Kniha, která tě rozbrečí

15. července 2012 v 17:58 | Neriah |  30 day book challenge
Zdravím.
Zítra odjíždím na týden k babičce, takže mě na netu nehledejte... Přednastavím ještě několik částí tohoto projektu, konkrétně do jedenáctky, u dalších bodů jsem se mírně zasekla. Myslím, že to vystačí akorát do mého návratu. A zrovna tento týden se mi nehodí být bez netu... Ale co se dá dělat.
Teď už ale ke knížce.
Tady mám překvapivě jasno hned. Emoce při čtení zrovna moc neprojevuju, i když pořád víc, než při reálných problémech, proto není těžké vzpomenout si na tu, při které jsem brečela téměř pořád.

Torey L. Hayden - Spratek

Už jsem ji tu několikrát zmiňovala. Je to snad nejemotivnější kniha, jaká se ke mně kdy dostala. Výjimečně se nejedná o fantasy ani nic podobného, je to skutečný příběh a o to jsou emoce opravdovější.
Příběh malé nezvladatelné Sheyly, kterou už všichni odsoudili a nedávali jí naději na normální život, když se dostala do speciální třídy k Torey, která jí dala šanci žít a ukázala jí, že jsou i lidi, kteří ji mají rádi...
Tato kniha mi toho hrozně moc dala a jsem ráda, že jsem na ni vůbec narazila.
Osobně bych ji vnutila k povinnému přečtení všem pedagogům, zvláště těm, co dají dítě do zvláštní školy jen proto, že s ním nemají dostatek trpělivosti (ano, znám takový případ osobně). Někdy je lepší pátrat po příčině chování dítěte, než ho rovnou zařadit do kategorie "nezvladatelné", což mu zkomplikuje život... Dost často přemýšlím nad tím, kolik šťastných a chytrých dětí bychom tu měli, kdyby se jim někdo věnoval tak, jako Torey Sheyle.

Maggie Stiefvater - Splynutí

9. července 2012 v 2:02 | Neriah |  Knihy v mých myšlenkách
Poslední díl série Vlci z Mercy Falls.

Patricia Briggs - Říční znamení (Mercedes Thompson 6)

9. července 2012 v 1:59 | Neriah |  Knihy v mých myšlenkách
Máme tu již šestý díl o automechaničce Mercy, která se dokáže měnit v kojota.


Lisa Rogaková - Stephen King. Mistr strachu

9. července 2012 v 1:56 | Neriah |  Knihy v mých myšlenkách
K téhle knize toho není moc co říct, je to biografie Stephena Kinga.
A abych pravdu řekla, docela zajímavá. Zvláště proto, že těch česky přeložených moc nebude. Myslím, že tohle je první, ale nejsem si jistá, abych nekecala.

Day 03: Kniha, která tě rozesměje

8. července 2012 v 21:04 | Neriah |  30 day book challenge
Sakra, co mi to děláte?
Já se směju skoro při všem, i ve scénách, kde nic vtipného není, já něco najít dokážu.
Proto je tahle otázka tak trochu trest :D.
Chtěla jsem uvést Kulhánka... Ale toho potřebuju jinde.

Grant Naylor - Červený trpaslík

Známější je jako seriál, ale já se dříve dostala ke knižní podobě.
Jestli existuje kniha, která je vtipná neustále, je to právě tahle. Ačkoliv je humor místy dost stupidní a člověk ani pořádně nechápe, čemu že se to zrovna směje, možná právě tohle ji dělá jedinečnou.
Pravdou je, že já moc humorné čtení nevyhledávám, protože jak už jsem říkala, dokážu si takovou scénu najít téměř kdykoliv a není tedy potřeba, aby mi ji někdo takhle podstrkoval. Nicméně Červený trpaslík je výjimkou, která mě od začátku chytla a už nepustila.
Nedoporučuji číst v dopravních prostředcích nebo ve škole, kde se všichni diví, čemu že se to smějete :D. Zvlášť jestli vám vadí, když se vás na to někdo ptá... Mně osobně to vadí, protože je to zbytečné vyrušování...

Day 02: Neoblíbená kniha

5. července 2012 v 22:14 | Neriah |  30 day book challenge
Jestli se divíte, že sem přispívám tak často a zvlášť s tímhle projektem, je to proto, že jsem si něco málo předepsala, abych to sem pak mohla jen hodit a mít klid. Ale brzy to skončí, protože až se dostanu k pozdějším otázkám, kde mám odpovídat na to, jaká postava je mi nejvíce podobná nebo kterou hlavní postavu bych si chtěla vzít... Budu v koncích. Já hlavní postavy většinou zrovna v oblibě nemám. A když už jo, nepatří mezi ty, které bych toužila mít doma :D.
Ale teď už k tématu - stěžovat si budu, až k otázkám dojde.
Mnozí by ode mě čekali, že řeknu Stmívání. O tom se ale nejspíš nikde zmiňovat nebudu. Vzpomněla jsem si totiž na spoustu dalších slátanin a z těch všech Stmívání vychází jako úžasné dílo :D.
Neoblíbených knih mám taky dost. Většinou ale, jakmile mě něco nezaujme, ani to nedočtu, proto si nejsem jistá, jestli je sem pak můžu zařadit. Nakonec jsem ale vybrala, i když jsem ji opravdu nedočetla a nikdy to nemám v plánu.

Eden Maguire - Krásní mrtví

Chtěla jsem původně zmínit naprosto uhozenou sérii Nesmrtelní, ale nakonec jsem ji zavrhla. Je to totiž kniha, která si zaslouží, aby byla co nejdříve zapomenuta a zmizela z povrchu zemského.
Krásní mrtví je myslím čtyřdílná série (já přečetla jen půlku prvního dílu a stačilo mi).
Už samotný název je poněkud odrazující. Když se pak do knihy začtete a zjistíte, o čem ten příběh, který se může jevit jako originální nápad, ale ve skutečnosti je naprosto jednoduchý a nevyvolává ve čtenáři žádné emoce, je, máte (nebo alespoň já měla) chuť knihu po autorce hodit s tím, aby přepracovala nejlépe všechny scény a aby vymyslela jiné postavy, protože tohle... Už samotná hlavní hrdinka je někdo, koho bych nejraději probodala vidličkou.
Emoce všech zúčastněných mi nevím proč připadaly hrozně strojové a nepřirozené, jako by se do nich sama autorka nedokázala vcítit. Takže i když té hlavní hrdince zemřel kluk, působilo to na mě hrozně nevěrohodně a věřte tomu, že vím, o čem mluvím.
Nechci raději vědět, co bude dělat v díle, kdy bude muset řešit jeho smrt. To rádoby drama rozhodně nebude pro někoho, jako jsem já...
Vážně, jestli chcete číst nějakou YA knihu, tuhle berte jako poslední možnost. I kdybyste měli raději napsat svou vlastní slátaninu, která se těm všem bude podobat, raději to, než číst něco jako je tohle.

Day 01: Oblíbená kniha

4. července 2012 v 16:50 | Neriah |  30 day book challenge
Ehm, tak je to tady. Rozhodla jsem se zapojit, i když vím, že možná na všechno neodpovím a za čas
s tím seknu. Nicméně, strašně se mi to líbí a nutí mě to přemýšlet a třeba vás i něčím inspiruju.
Takže jdeme na to...
Oblíbená kniha není jen jedna. Jsou jich desítky a vybrat jen tu jedinou není ani trochu jednoduché. Zvlášť proto, že pak mám pocit, jako bych těm ostatním křivdila.
Po dlouhém, předlouhém rozmýšlení, kdy jsem s těžkým srdcem musela zamítnout několik možností, mi tu zůstala jediná, i když si nejsem jistá, jestli bych za čas nepřišla ještě na jinou. Ale s touhle si vystačím, protože je prostě geniální,, oblíbená a jiné knihy tu dostanou prostoru ještě dost a dost.

Philip Pullman - Jeho temné esence

Jestli jste čekali něco jako Kulhánka, Kinga nebo někoho dalšího, tak nebojte, ještě se dočkáte :D.
Proč nakonec zvítězila tahle kniha, respektive celá série, je nejspíš tou její genialitou a zápletkou.
Tím, že pokládá spoustu otázek. Některé pasáže jsou dost filozofické, takže něco pro mě. A nechybí ani emotivní scény, které však nejsou kýčovité a hrané, ale opravdové. Autor se nebojí některých postav zbavit, působí to ale tak... Jinak, než u jiných knih.
Ačkoliv se některým může námět zdát pohádkový, zvláště proto, že ho tak prezentuje film, není tomu tak. Jak už jsem psala, kniha je hodně filozofická a dává nám prostor k zamyšlení.
A v neposlední řadě oceňuji konec. Protože je smutný, ale zároveň plný naděje.
A teď doufám, že se mi ostatní knihy nebudou chtít pomstít. :-)